Ottův slovník naučný/Nedělní písmeno

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Nedělní písmeno
Autor: Václav Rosický
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 29–30. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Nedělní písmeno

Nedělní písmeno (litera dominicalis) je písmeno abecedy latinské, které připadá na neděli, označí-li se 1. led. písmenem A, 2. B atd., 7. písmenem G, 8. opět A, 9. písmenem B atd. N. p. náleží ke známkám chronologickým roku, jež se v kalendáři udávají. Zvyk, označovati dny písmeny, je starý, nejpozději zajisté užil toho označení Sacrobosco v polovici XIII. stol., kdy sepsal dílo Computus ecclesiasticus.

Poněvadž obecný rok má 365 dní = 52 × 7 + 1 den, nepočíná příští rok týmže dnem všedním jako předešlý, nýbrž následujícím, na př. rok 1901 počal úterkem, r. 1902 počne středou. Následkem toho couvne n. p. v obyčejném roce o jedno místo proti následujícímu roku, v udaném příkladě z F na E.

Přestupný rok má však o 2 dni více než 52 neděl, nepočne tedy rok příští všedním dnem následujícím, nýbrž dnem druhým. Následkem toho couvne n. p. roku následujícího o dvě místa. Poněvadž se však v roce přestupném vkládá den (24. ún.) a tento i následující den mají jedno a totéž n. p., má rok přestupný n. p-na dvě, jedno pro čas od 1. led. do 24. ún. a písmeno v abecedě předcházející pro zbytek roku.

Na př. r. 1896 byl 1. leden středa .. A,
2. » čtvrtek .. B,
3. » pátek .. C,
4. » sobota .. D,
5. » neděle .. E atd.;
23. únor neděle .. E,
24. » pondělí .. F,
25. » úterý .. F,
26. » středa .. G,
27. » čtvrtek .. A,
28. » pátek .. B,
29. » sobota .. C,
1. břez. neděle .. D atd.

R. 1896 měl tedy n. p-na ED.

Z toho jde, že se n. p-na po 4 x 7 = 28 letech opakují; doba ta sluje cyklem slunečním. V tomto cyklu byl r. 1896 prvním, jak plyne z pravidla udaného při čl. Cyklus, totiž (1896 + 9) : 28 = 68 (zbytek 1). V kalendáři Julianském je každý 4. rok přestupný; změnu n-ch p-en udává tato tabulka:

1 GF 8 E 15 C 22 A
2 E 9 DC 16 B 23 G
3 D 10 B 17 AG 24 F
4 C 11 A 18 F 25 ED
5 BA 12 G 19 E 26 C
6 G 13 FE 20 D 27 B
7 F 14 D 21 CB 28 A

Poněvadž rok 1. našeho letopočtu pokládá se za r. 10. tehdejšího cyklu slunečního, nalezneme n. p. každého roku, přidáme-li k letopočtu 9, dělíme-li součet 28 a vyhledáme-li zbytek v této tabulce; vedle stojící písmeno je n. p. toho roku. Není-li zbytku, vezmeme 28 za zbytek.

O vztahu n-ch p-en gregoriánských k Juliánským viz Kalendář, str. 778 a 779.

Neodvisle udává n. p-na v kalendáři gregoriánském tabulka tato:

Nedělní písmena v době od
1583—1699 1701—99 1801—99 1901—2099
1 CB DC ED FE
2 A B C D
3 G A B C
4 F G A B
5 ED FE GF AG
6 C D E F
7 B C D E
8 A B C D
9 GF AG BA CB
10 E F G A
11 D E F G
12 C D E F
13 BA CB DC ED
14 G A B C
15 F G A B
16 E F G A
17 DC ED FE GF
18 B C D E
19 A B C D
20 G A B C
21 FE GF AG BA
22 D E F G
23 C D E F
24 B C D E
25 AG BA CB DC
26 F G A B
27 E F G A
28 D E F G

Pro r. 1700, 1800, 1900, 2000 platí táž tabulka jako pro století, které se jimi končí; na př. pro 1800 máme: (zbytek 17), k tomu zbytku náleží v tabulce pro 1701—99 ED; tedy je E n. p. pro 1800.

N. p-na jsou k tomu, abychom našli ke každému dni v měsíci příslušný den v témdni nebo naopak. Ve případě prvním určíme pomocí n-ho p-na nejdříve, který den v témdni byl 1. leden, pak vypočteme, kolikátý den v roce je udané datum, nalezené číslo dělíme 7 a zbude-li při tom 1, jest udané datum týž den v témdni jako 1. leden, zbudou-li 2, je to den následující atd. Nezbude-li nic, je to den předcházející 1. leden. Na př. jaký den byl 21. říjen 1830? N. p. je C, 1. leden byl tedy pátek. 21. říjen je 294. den v roce a poněvadž 294 : 7 = 45 (zbytek 0), byl 21. říjen 1830 čtvrtek. Úloha ta řeší se též pohodlně tabulkami k tomu účelu vypracovanými; viz na př. Batovcův Politický kalend. a adresář pro r. 1901. Ano i z paměti lze úkol ten řešiti, počítáme-li jen se zbytky při dělení 7 a pamatujeme-li si 12 čísel pro měsíce. VRý.