Ottův slovník naučný/Exekuce

Ottův slovník naučný
Exekrovati	Exekuce	Exekuční řád

Údaje o textu
Titulek:	Exekuce
Autor:	Ferdinand Pantůček, František Havrda, neznámý, Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmý díl. Praha : J. Otto, 1894. S. 941–945. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Exekuce

Exekuce (z lat.). výkon. Zdráhá-li se kdo vyhověti příkazu soudnímu nebo splniti zjištěný již nárok soukromoprávní, může k tomu býti přidržen donucovací (exekutivní) mocí státní. Toto donucení nazývá se e-cí, a prostředky k tomu sloužící zovou se exekučními. Pokud nejedná se o provedení práv soukromých, zjednává soudce platnosti příkazům svým uložením pokuty peněžité, arrestem, a jde-li o vydobytí poplatků soudem stanovených, zabráním a zpeněžením majetkových objektů osoby neposlušné. Pokud však jde o exekuční výkon nároků soukromoprávních, nastupuje soud toliko k žádosti osoby oprávněné, jsou-li tu podmínky, pod jakými zákon tu kterou e-ci dopouští.

E. v právu soukromém rozeznává se dle rakouského soudního řádu dvojí: I. e. uhrazovací, II. e. zjišťovací. Ad I. E. uhrazovací předpokládá, že nárok, o jehož provedení se jedná, na bezvýminečném a pevném podkladě (titulu exekučním) spočívá a že lhůta k splnění jeho daná již uplynula. Nejdůležitějším titulem exekučním jest bezpodmínečný a nezvratný (pravoplatný) výrok příslušného úřadu státního, zejména soudu. Stejný význam má i narovnání ve sporu před soudem nebo před určitými úřady (na př. před smírčími soudy v obcích o pohledávkách nebo věcech movitých do 300 zl. a p.) uzavřené, pravoplatný nález rozsudího, smlouva ve formě notářského spisu učiněná, ve které se dlužník k přesnému plnění určitého obnosu peněžitého nebo určitého množství věcí zastupitelných pod následky e. zavázal. Na rozsudky cizozemské lze povoliti e-ci jen tehdáž, když soud sborový, v jehož obvodu exekuci provésti jest, ve zvláštním řízení zvaném »delibačním« uznal vykonatelnost těchto rozsudků.

E. povoluje soud, jenž rozsudek vydal, nebo před nímž narovnání bylo učiněno, pokud se týče, soud, v jehož obvodu e-ci provésti jest, k žádosti exekventově, k níž z pravidla přiložiti jest v prvopisu listinu titul exekuční vykazující. Soud žádost tu, jež míti má formy obyč. soudních podání v tom kterém řízení předepsané, pravidelně bez slyšení exekuta (osoby exekvované, dlužníka) vyřídí, a povolí-li e-ci postará se, aby vykonáno bylo všecko, co dle různosti dobývaného nároku žádoucno jest k provedení e. povolené. V tom třeba rozeznávati: 1. jde-li o věcné právo k věcem nemovitým, nařídí soudce knihovní vklad a uvedení v držbu, pokud se týče, výmaz knihovní dotčeného práva; 2. jde-li o vydání určité věci movité, nebo jistého kvanta věcí zastupitelných, přikáže, aby sluha soudní věci ty exekutovi odňal a odevzdal exekventu (osobě exekvující, věřiteli); 3. má-li exekut vykonati určitou práci, ukládá mu pod pokutou nebo i vězením, aby ji provedl, po případě dovoluje exekventu, aby práci onu třetí osobou provésti dal a náhradu žádal; 4. má-li se exekut vzdalovati nějakého jednání, nařídí se mu zachovávati se dle toho pod pokutou, již za propadlou vyhlásí, jestli zákazu toho nedbal; 5. jde-li o zapravení peněžité pohledávky, dopouští, aby exekvent zpeněžením věcí exekutu patřících uspokojení svého si vydobyl. V principu dovoluje zákon e-ci pro peněžité pohledávky na všecky majetkové objekty exekutovy, kterými tento právně disponovati jest způsobilým; avšak z rozmanitých důvodů, zejména veřejných, na jisté kusy majetkové buď vůbec e-ci vylučuje, nebo alespoň obmezuje. Tak nedopouští pro dluhy exekučně zabrati: ostatky svatých, věci v domácnosti exekutově pro něj a jeho rodinu nezbytné, na př. oděv, peřiny, nábytek, nářadí, potraviny na 14 dní, 1 krávu (2 kozy, 3 ovce), píce i stelivo pro ni na 14 dní, knihy školní a modlitební, snubní prsten, dopisy rodinné, řády a vyznamenání. Úplně vyloučena jest e. pro dluhy na knížky poštovní spořitelny, na věci k dopravě poště odevzdané i předměty sloužící k provozování dopravy poštovní a železniční. Samostatnou e-ci nelze provésti také na movitý fundus instructus hospodářských statků a na příslušenství hor. Značně zúžena jest možnost exekučního zabrání služného, výslužného a mzdy, ježto služné veřejných úředníků nebo i soukromých, však trvale (t. j. na dobu nejméně 1 roku nebo na dobu neurčitou, avšak s výhradou alespoň 3měsíční výpovědi) ustanovených, jen jednou třetinou e-ci podléhá, a vždycky exekutu nejméně 800 zl. ročních ponecháno býti musí. Z pense má zbýti pro exekuta nejméně 500 zl. Mzdu osob soukromě najatých, trvale neustanovených, lze stihnouti e-cí, jen když konaná práce již provedena a den platební minul. Zmíněná obmezení e. na pense a mzdy neplatí při e-ci pro nároky na výživné a při služném objevují se vždy jen potud, že ze služného veřejných úředníků vždycky nejméně 300 zl. zbýti má.

Co se týče způsobu provedení e. pro pohledávky peněžité, nutno rozeznávati: a) e-ci na movitosti (mobiliární); b) e-ci na pohledávky; c) e-ci na nemovitosti (immobiliární); d) e-ci na plody a užitky (e. sekvestrací). O této srv. Sekvestrace. Ad a) E. mobiliární skládá se (ač-li nejedná se o hotové peníze dlužníku exekučně odňaté, které se ihned odevzdají exekventu k uhrazení jeho pohledávky) ze tří stupňů: zájmu, exekučního popsání movitostí; odhadu, ocenění věcí zabavených soudními znalci a dražby (licitace, aukce, subhastace), prodeje svršků těch tomu, kdo nejvíce dáti se nabízí. Exekuční zájem může předsevzat býti k žádosti exekventa ohledně všech věcí v držbě exekutově se nacházejících, zejména i ohledně věcí, jež exekut při sobě nosí – zájem kapesní. Exekuční zájem a odhad může se povoliti současně, dražba však teprve, když výkon zájmu i odhadu jest již vykázán. Žádá-li po provedeném zájmu resp. odhadu jiný věřitel za e-ci mobiliární, provede se tato poznamenáním přístupu k ex. zájmu nebo odhadu v protokole o tom sepsaném pro tuto novou pohledávku, po případě zájmem dodatečným, t. j. popsáním věcí dosud nezabavených v držbě exekutově se nalézajících. K zjištění, které věci již exekučně popsány jsou a které nikoli, slouží přehlídka (revise) v základě protokolu zájemního předsevzatá. K bezpečnosti své proti zavlečení předmětů zabavených může si exekvent o své ujmě, pokud tomu nevadí práva třetích již nabytá, vymoci tuhou svírku (uzamčení), t. j. uschování předmětů zabavených v místě uzavřeném nebo jejich přenesení (transferaci), která záleží v tom, že věci ony z držby exekutovy byvše vzaty dají se určité osobě (po případě i samému exekventu) v uschování. Činí-li kdo třetí nároky na některé z věcí zabavených, poznamenávají se tyto jeho nároky v protokole zájemním a jemu se ponechává, vymoci si vyloučení dotčených předmětů ze svazku exekučního žalobou excisní (srv. Excise).

K dražbě, kterou soudcovské právo zástavní exekučním zájmem založené dochází výkonu, ustanoví soud dvojí stání, dá o něm věděti všem účastníkům a způsobem v místě obvyklým (vybubnováním, přibitím na soudní desku, uveřejněním v novinách a pod.) je vyhlásí. Při dražbě dá zřízenec soudní dražbu řídící (notář, kancelista soudní) zabavené věci jednotlivě vyvolati, načež je přiřkne (přiklepne) tomu, kdo nejvyšší podání činí. Pod cenou odhadní smí věc býti prodána teprve při stání druhém. Z peněz stržených může býti pohledávka exekventova ihned zapravena a eventuální přebytek (hyperocha) exekutu vydána, jestli exekvent tento sám jediný k věcem prodaným exekučního zájmu si vydobyl. Jinak jest třeba výtěžek dražební složiti do schránky soudní, aby soud, ustanově stání rozpočetní, při kterém by věřitelé své pohledávky účtovali, výtěžek onen mezi věřitele dle priority jejich zástavních práv, z pravidla dobou provedeného exek. zájmu určené, rozdělil. Po právní moci rozpočtového výměru mohou věřitelé tito zažádati za vydání obnosu jim přikázaného.

Ad b) E. na pohledávky provádí se buď exekučním prodejem nebo exekučním přiřknutím (odevzdáním) dotčené pohledávky. Pro prvý způsob platí analogicky předpisy pro mobiliární e-ci dané. První stupeň, »zájem«, provede se exekučním popsáním pohledávky s eventuálním poznamenáním zabavení na listině pohledávku tuto prokazující, nebo je-li pohledávka ona hypothekárně zjištěna, vkladem exekučního práva nadzástavního. – Odhadu netřeba, ježto nominální obnos pohledávky cenu její repraesentuje. Dražba provádí se dle týchže pravidel jako dražba movitostí. Je-li pohledávka v dražbě prodaná knihovně zjištěna, obdrží kupec od soudu, jenž prodej provedl, odevzdací listinu, aby na jejím základě pohledávku onu na sebe dal přepsati. Žádá-li věřitel pro svoji pohledávku za exekuční odevzdání pohledávky exekutovy, povoluje je soud ihned, vyrozumí o tom dlužníka exekutova, který jest od té doby vázán vůči exekventovi, a provede odevzdání toto, je-li pohledávka knihovně zjištěna, vkladem převodu jejího na exekventa. Exekuční odevzdání pohledávek na listinu vázaných (skripturní obligace) provésti jest odevzdáním listiny. Jde-li o přiřknutí platů, které exekut béře od pokladen veřejných, vyrozuměti o tom třeba pokladnu i úřad, jemuž pokladna tato jest podrobena, aby tento nařídil výkon exekučního odevzdání, zejména poznamenání povolené e. v knihách účetních.

Ad c) E. na nemovitosti skládá se podobně jako e. mobiliární ze 3 stupňů: vkladu exekučního zástavního práva, odhadu a dražby. Vkladem, jejž povoluje soud rozsudečný a vykonává soud tabulární, nabývá věřitel k nemovitosti exekučního zástavního práva, u jehož dalším výkonu novou žádostí odhad si vymůže, který reální soud u přibrání znalců provede popisem reality a jejím oceněním. Při odhadu nutno bráti zřetel i na fundus instructus, který s realitou v e-ci upadá, i všecka práva, která s nemovitostí spojená na její cenu mají vliv (na př. služebnosti, práva propinační, patronát atd). Po vykázaném odhadu povolí k opětné žádosti exekventově reální soud exekuční prodej nemovitosti (dražbu). K žádosti za dražbu třeba připojiti také dražební výminky, obsahující všecky podstatné kusy smlouvy, která dražbou k místu přijíti má. K dražbě ustanovuje soud dvojí stání, podotýkaje, že pod cenou odhadní (vyvolací) nemovitost teprve při druhém stání prodávána býti smí, a vyrozumí o tom všecky účastníky (jsou-li neznámého bydliště, k rukám zřízeného kurátora) a uvede povolený exek. prodej ve známost způsobem v místě obvyklým. Při dražbě podávati smí vyjmouc exekuta každý, kdo k rukám soudního kommissaře dražbu řídícího složí vadium dražebními výminkami stanovené, obyčejně 10% vyvolací ceny obnášející. Předmět prodávaný přiklepne se tomu, kdo učiní nejvyšší nabídku, což trojím vyvoláním se zjišťuje. Po dražbě složí se vadium vydražitele do soudní schránky, vadium ostatních se ihned vrátí, což tito v dražebním protokole podpisem potvrdí. Vykonaný prodej poznamenává se v knihách pozemkových. Přiklepnutím přechází vlastnictví prodané usedlosti na vydražitele, který ve fysickou držbu její může se dáti uvésti soudem. Nebylo-li dražbou docíleno ani dvou třetin ceny odhadní, může do 14 dnů každý, kdo vůbec při dražbě smí podávati, nabízeje o ⅕ více a skládaje ⅕ nabízené sumy jako kauci za splnění všech závazků z toho pochodících, žádati za opětnou dražbu. Přijme-li soud toto vyšší podání, pozbývá dražba prvotní své účinnosti a soudce nařídí nové dražební stání (relicitaci), při kterém lze učiniti toliko nabídku vyšší ono podání přesahující. Nebylo-li při dražbě docíleno ani ⅓ odhadní ceny, může exekut, prokáže-li, že dražbou tou by byla jeho hospodářská zkáza přivoděna, do 14 dnů žádati, aby se dražby sešlo a nová dražba do jednoho roku povolena nebyla. O žádosti této rozhoduje soud po volném uvážení, předsevzav eventuální vyšetřování. – Po dražbě pravoplatně vykonané následuje rozpočet nejvyššího podání, které dražbou na místo reality vstoupilo. K tomu účelu ustanoví se zvláštní stání, při kterém věřitelé své pohledávky i jich příslušenství likvidují. U vyřízení protokolu o tom sepsaného přikazuje soudce z výtěžku dražebního k zaplacení nejprve v pořadí výsadném (in ordine privilegiato) některé veřejné dávky, zejména tříleté reální daně, převodné (ač-li již 3 roky od jeho splatnosti neuplynuly) a p., načež zbytek dražebního výtěžku rozdělí dle pořadí knihovního (in ordine hypothecario) mezi věřitele knihovní dle předností jejich zástavních práv. Stejné pořadí jako kapitál mají i tříleté úroky, útraty processní a exekuční. Místo dávek se opakujících (renty, výměnek) vypočte a přikáže se úhradní kapitál, jenž zůstane na nemovitosti pojištěn, a na místě úroků z něho má vydražitel oprávněnému ony dávky platiti. Není-li celý úhradní kapitál výtěžkem již kryt, doplňuje se částka úroků na úplné odvádění oněch dávek se nedostávající z kapitálu sama až do jeho plného vyčerpání. Pomine-li právo na ony dávky, rozdělí se při dodatečném rozpočtu úhradní kapitál, resp. jeho zbytek, na ony věřitele, kteří při původním rozpočtu vyšli na prázdno. Dodatečný rozpočet nastává vedle toho i tenkráte, jestliže při původním rozdělování určité obnosy na pohledávky výminečné nebo sporné byly z dražebního výtěžku vyhrazeny a nyní uvolněny byly. Spory o přednost mezi věřiteli při rozpočtu vzešlé vyříditi lze jen v processu, který přísluší před soud reální. Obnosy soudem dle rozpočtového výměru jednotlivým účastníkům přikázané tíží vydražitele jako osobního dlužníka. Splnil-li vydražitel všecky dražební podmínky, může žádati, aby mu bylo vráceno vadium a vydána odevzdací listina, na jejíž základě zažádá za vklad svého práva vlastnického na koupené realitě. Současně může na základě rozpočtového výměru vymoci sobě výmaz pohledávek na prázdno vyšlých. Nesplnil-li vydražitel některé z dražebních výminek, může každý z účastníků žádati na jeho útraty a nebezpečí za novou dražbu (relicitaci). Relicitace tato provádí se dle starých podmínek dražebních, avšak při jediném jen stání, při kterém i pod cenu vyvolací prodávati lze. Za škodu relicitací vzešlou ručí vydražitel netoliko svým vadiem, nýbrž i svým celým jměním.

Ad II. E. zjišťovací slouží k nucenému pojištění nároku žalobcova, který sice již soudem uznán nebo vykázán jest, avšak ne ještě způsobem nezvratným, pravoplatným. E. zjišťovací lze zejména vydobyti na rozsudek, proti němuž užito bylo opravního prostředku, na platební rozkaz, proti kterému byly podány námitky a pod. Na pouhou žalobu možno dojíti e. zajišťovací jen v řízení exekutivním. E. zjišťovací provádí se ve stejných formách i stejným způsobem jako e. uhrazovací, s tou toliko odchylkou, že všecky provedené úkony exekuční závisly jsou na výmince, že podklad této e. stane se nezvratným. Výminečnost tato působí, že vyloučeny jsou ony úkony, jimiž e. uhrazovací se dovršuje, na př. dražba, vklad převodu nebo výmazu knihovních práv, že při úkonech provedených ona závislost na výmince v patrnost se uvádí (povoluje se ne vklad knih. práva, nýbrž toliko záznam jeho jako e. do zjištění) a že exekučni kroky již předsevzaté zase zrušeny býti musí, když pojištěný žalobcův nárok nebyl uznán konečným rozhodnutím. Exekut může e-ci zjišťovací odvrátiti tím, že příslušný obnos peněžitý k ukrytí žalobcova nároku dostatečný nebo cenné papíry, které dvěma třetinami své bursovní ceny obnos onen repraesentují, k soudu složí. Byla-li e. zjišťovací povolena šíře, než k jistotě žadatelově bylo třeba, může odpůrce žádati za přiměřené její obmezení. O zvláštnostech e. zjišťovací v řízení mandátním a směnečném srvn. tato řízení. Prostředky exekuční soudním řádem poskytnuté mohou k platnosti dojíti i v řízení nesporném, kde soudce sám z moci a povinnosti své úřední o provedení e. se postará, jde-li o zájmy osob zvláštní ochrany soudní požívajících.

Srv. Obchodní soudní řád, hlava 31; § 19 cís. nař. z 9. srpna 1854 č. 208 ř. z.; Canstein, Das Civilprocessrecht, II. sv., str. 337 (Berlín, 1893); Ullmann, Das österr. Civilprocessrecht, 3. díl. Pčk.

E. v právu správním jest úřední jednání, kterým vykonávají se rozhodnutí a rozkazy úřadů správních, nepodrobí-li se jim dobrovolně ti, jichž se týkají. I zde lze stanoviti všeobecnou zásadu, že rozhodnutí vykonávati se může teprve tenkráte, nabylo-li moci práva, není-li již možno odpírati mu pořadem instancí. Zvláštní zákony upravující exekuční právo úřadů správních, o nichž zmiňuje se čl. 11. st. zákl. zák. z 21. pros. 1867 č. 145, nebyly dosud vydány a platí tudíž u nás ve příčině té dosud císařské nařízení z 20. dub. 1864 č. 96 z. z. Správní e. náleží v působnost úřadů politických, i když jde o rozhodnutí jiných úřadů správních (na př. finančních, samosprávných a j.). Příslušným k povolení e. jest okresní hejtmanství nebo magistrát; výkon e. náleží týmž úřadům, leda že by šlo o vklad exekučního práva zástavního na nemovitost, o exekuční odhad a prodej nemovitosti, kde příslušným jest soud. Rozhodnutím a opatřením okres. hejtmanství nebo magistrátu ve věcech exekučních odpírati lze stížností k místodržitelství (zemské vládě) a dále k ministerstvu vnitra. Zeměpanské úřady policejní vykonávají ovšem samy nálezy své. Co do způsobu e. třeba rozeznávati dle uvedeného nařízení, jde-li o plnění peněžné, o konání prací, nebo plnění naturální, nebo konečně o provedení nějakého zákazu. Plnění peněžné (daně, přirážky, pokuty, poplatky, příspěvky k vodním družstvům a k živnostenským společenstvům, pojistné, konkurrenční příspěvky a jiné dávky peněžité zakládající se na právu veřejném) dobývá se na dlužníku dle předpisů platných o dobývání přímých daní. Předpisy tyto nejsou však v celém Rakousku totožny; platí-li v té příčině v Čechách dosud prozatímní nařízení o vybírání daní (výnos min. fin. ze 4. prosince 1858 č. 46.060), pro Moravu a Slezsko a v některých jiných korunních zemích shrnuty jsou předpisy starší ve výnosu min. fin. z 4. března 1878 č. 2702. V Čechách jest 5 stupňů berní e.: 1. Trestné upomenutí, jež záleží v doručení lístku upomínacího, začež dlužník musí zaplatiti 5 nebo 10 kr Doručení děje se obecním starostou, po případě zvláštním exekventem. 2. E. vojenská; dlužníkovi dá se na byt jeden nebo více vojáků, kterým musí dáti stravu a určitý denní plat: místo vojáků posílají se zejména v městech civilní trestní poslové. 3 Zájem, odhad a prodej svršků dle pravidel odpovídajících předpisům o e-ci soudní. 4 Sekvestrace výnosu nemovitosti nebo závodu průmyslového. 5. Exekuční prodej nemovitosti. — Na Moravě a ve Slezsku jsou 4 stupně: 1. Exekuční upomínání, k němuž užívá se vojáků (se současným ubytováním), berních exekutorů nebo poslů; dlužník platí zvláštní poplatek za upomínky (5, 10 kr. denně). 2. Zájem, odhad a prodej svršků. 3. Sekvestrace nemovitostí. 4. Exekuční prodej nemovitostí. Připomenouti sluší, že nyní zvláštní upomínky nahrazují se někde všeobecnými upomenutími všech dlužníků vyvěšovanými na berních a obecních úřadech, a že poplatek za upomenutí prostě připíše se ke dluhu. E. vojenská i sekvestrace mohou se obejíti všude, kde nelze od nich očekávati výsledku; kromě toho při e-ci vojenské hleděti sluší k ohledům služby vojenské. tak že tento způsob dobývání daní vyskytuje se nyní dosti zřídka. Má-li někdo za to, že výkonem e. porušuje se jeho soukromé právo, má nároku svému zjednati průchod před soudem žalobou excisní, jak shora vypsáno. Je-li předmětem e. konání nějaké práce, díla nebo plnění naturální, dá se věc na útraty a nebezpečí exekuta poříditi a na něm dobývá se náklad dle předpisů výše uvedených, aniž on proti výši nákladu stanovené polit. úřadem čeho může namítati. Nedá-li se však věc pro neodkladnost nebo pro zvláštní svou povahu poříditi osobou třetí, může dlužník přímo býti donucován. Jde li o provedení zákazu, může proti tomu, kdo zákazu nešetří, užito býti účelných donucovacích prostředků i trestů. — U řady samosprávné, ačkoliv obstarávají důležitou čásť správy veřejné, nemohou povolovati e-ci rozhodnutí svých. Výjimky jsou jen skrovné. Dle § 91. ob. zř. pro Čechy, § 82. pro Moravu a § 81. pro Slezsko vybírá starosta orgány svými dávky peněžní k účelům obecním-mimo přirážky k přímým daníma vymáhá jich e-cí věcí movitých dle předpisů o vymáhání daní přímých. Odpírá-li někdo povinné služby k účelům obecním, vyhledá se v Čechách cena služeb a vymůže se na dlužníku dle týchž pravidel. Na Moravě a ve Slezsku dá starosta služby vykonati osobou třetí na útraty dlužníka a dobude útrat těchto jako jiných dávek peněžních. Novější praxe v Čechách kloní se k názoru, že toto vymáhání jest částí vlastní působnosti obce. Vedle toho též úřadové političtí vznášejí velmi často jednotlivé akty e. politické na starostu obecního; v případě tom jedná však starosta v přeneseném odboru. Další výjimkou jest, že dle § 63 ob. zř. pro Čechy a § 58 ob. zř. pro Moravu a Slezsko může starosta provedení neodkladných opatření v oboru policie místní vymáhati pokutami peněžními. Výbory a zastupitelstva okresní a výbory zemské nemohou rozhodnutí a nálezů svých exekvovati; zákonné předpisy o ukládání nucených přirážek a zákona o dohledu nad hospodářstvím v obecních lesích v Čechách nelze považovati za výjimky z pravidla toho, poněvadž donucovací opatření ve smyslu zákonů těchto předpokládají souhlas úřadů politických. hda.

E. v trest. právu tolik co výkon trestu.

E. ve starém právu českém měla několik stupňů a byla jiná při movitostech, jiná při nemovitostech. Srv. Brání, Odhádání, Panování, Uvázání,^{[red 1]} Vdědění, Zvod.

E. ve vojenském názvosloví výkon trestu tělesného, pokud ještě trvá v tom kterém vojsku, jako bití holí, běhání ulicí atd., ovšem též trestu smrti, tudíž poprava. FM.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Heslo „Uvázání“ Ottův slovník naučný ve svých dílech 1–28 neobsahuje.