Ottův slovník naučný/Základna

Ottův slovník naučný
Zakládání	Základna	Základní

Údaje o textu
Titulek:	Základna
Autor:	František Novotný
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 396. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Základna v geodaesii (něm. Basis, fr. base) jest horiz. vzdálenost dvou bodů povrchu zemského přímo měřená; tvoří základ trigonometrické sítě a jednu stranu základního trojúhelníku. Z měřených úhlů horizontálných trigonometrické sítě a z měřené délky z-ny lze určiti trigonometricky délky ostatních stran trigonometrické sítě, nebo vypočísti pravoúhlé souřadnice trigonometrických bodů vzhledem k dané nebo vhodně volené soustavě pravoúhlých souřadnic. Měření z-ny koná se zvláštními přístroji několikrát, aby určila se přesně horizontálná vzdálenost koncových bodů z-ny. Jest to na př. Bordův přístroj základnový, rakouský přístroj a Besselův přístroj k měření z-ny. K novějším přístrojům základnovým počítá se španělský přístroj, americký přístroj a j. Měřenou z-u nutno převésti vždy na hladinu mořskou a tato hodnota udává t. zv. délku redukované z-ny.

K měřené z-ně připojena jest trigonometrická síť I. řádu a strany jednotlivých trojúhelníků této sítě mají délku 30—60 km. Poněvadž nutno z-nu měřiti v území rovném a pokud možno vodorovném, nelze vyhledati vhodné území podobného rozsahu. Z té příčiny mívá z. délku 5—10 km a tato přímo měřená z. převede se t. zv. základnovou sítí na odvozenou z-nu potřebné délky, která připojí se pak k trigonometrickým bodům I. řádu nejbližšího okolí.

V král. Českém měřil r. 1862 vojenský zeměpisný ústav z-nu u Josefova. Přímo měřená z. ${\begin{smallmatrix}{\overline {AB}}=5257,1770\;m\end{smallmatrix}}$ (vyobr. č. 4771.) převedena dvěma trojúhelníky na odvozenou z-nu ${\begin{smallmatrix}{\overline {CD}}=17992,98\;m\end{smallmatrix}}$ a konečně na odvozenou z-nu ${\begin{smallmatrix}{\overline {EF}}=34613,85\;m\end{smallmatrix}}$ , která připojena k trigonometrickým bodům I. řádu a to na Kunětickou horu a na Zvičín. Je-li rozsah měřeného území menší, stačí měřiti kratší z-nu obyčejnými latěmi a odvoditi z této graficky nebo trigonometricky další trigonometrické body. Srv. Novotný, Vyšší geodaesie (Praha, 1906). Nov.