Vesta, uŘímanů bohyně ohně na krbu, pokud tento jest střediskem jednotlivé domácnosti icelé obce; odtud její blízký vztah kPenátům. Vatriu, kdež býval krb, soustřeďovala se veškera činnost domácího života, jehož symboly, voda ioheň, pro kult V-tin jsou význačné. Rovněž ikaždé město italské ctilo svoji V-tu, oheň pak zjejího krbu přenášen též zmetropole do osad. Tím stalo se, že ikult V-tin v Římě odvozován zLavinia, kdež založen Aeneem zTroje. Podobně prý Alba Longa, záhy pobořená, byla starobylým sídlem kultu V-tina. Kult V-tin vŘímě založen od krále Numy Pompilia; chrám její na úpatí Palatina byl okrouhlý, původně asi krb stříškou opatřený. Zvláštní místo vchrámě koberci obepjaté, určené pro uschování potřeb sakrálních, slulo penus Vestae; vjiné místnosti bylo palladium ajiné hojné svátosti. Chrám býval ve dne otevřen, přístup však vnoci mužům zabraňován. Socha bohyně nalézala se ve vestibulu chrámovém. Kult celkem vykazoval největší prostotu ačistotu, jakož ikněžky V-tiny musily žíti vnaprosté cudnosti (vizVestálky). Posvátný oheň, vyhasl-li kdy, nesměl býti obnoven zjakéhokoli plamene profánního, nýbrž získán vrtáním kusu dřeva zúrodného kmene, načež oheň v železném sítu donesen do chrámu, aneb rozděláním nového ohně na slunci. Pravidelně pak ten oheň obnovován dne 1.března. Vody při bohoslužbě smělo se užívati jen proudící zřeky nebo pramenů; výslovně zapověděna voda zvodovodů, nádoby svodou nesměly pak býti kladeny na zem. Nádob užíváno jen hliněných. Hlavní slavnost bohyně konala se včervnu; dne 7.otevřena svatyně ave dnech následujících, jež pokládány za nábožensky povážlivé, řádně vyčištěna. Dne 9.byla vlastní slavnost Vestalií, kdy paní římské putovaly kchrámu, aby tam zjednoduchých mis oběti zjídel přinášely. Týmž časem vupomínku, že za starých dob každá domácnost svůj chléb pekla, konala se též slavnost mlynářův apekařů; mlýny ověnčeny, rovněž ioslové, jimž též kol krku zavěšován věnec bochníčků. Dne 15.června čištění chrámu skončeno tím, že smeti hozeny do Tibery nebo do zvláštního dvora vedle Kapitolských schodův. Mimo oheň ve chrámě chovány též tajné svátosti rovněž vhliněných nádobách, t.zv.sacra penetralia; sem náleželo trojské palladium, na něž ani pontifex maximus pohleděti nesměl, dále starobylé symboly, obrazy Penátů, ba isymbol plodivé síly přírodní, chránící proti uřknutí auhranutí; později k Penátům obce římské ještě přistoupili císařové zemřelí a genius císaře žijícího. V. jest bohyní oltářního ohně vůbec aproto vzývána skoro při všech bohoslužbách na místě posledním, jako Janus na prvním. Od dob císařských kult V-tin přešel pod dozor samého císaře; za cís.Augusta vznikla nová děkovná oběť V-tina 6.března, pak též 28.dubna. Týž císař zařídil ostatně též nový kult V-ty Palatinské, odpovídající Apollónovi Palatinskému. Kult V-tin trval do nejpozdějších dob pohanství.klk.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Vesta (mytologie)