Ottův slovník naučný/Vestálky

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Vestálky
Autor: Vladislav Kalousek
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. S. 615–616. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Vestálky, u Římanů kněžky, jimž svěřena bohoslužba bohyně Vesty. Jejich sbor založen Numou, zprvu byly čtyři, od dob Servia Tullia šest. Voleny byly od prvního pontifika vždy z nejlepších rodin městských, v nichž žili oba rodičové, a zůstaly i nadále pod jeho dohledem, jakož jemu příslušel i dozor nad kultem Vestiným vůbec. Přijímány dívky mezi 6. a 10. rokem a zavazovaly se k službě 30leté; prvních deset let se učily, dalších deset let obstarávaly vlastní službu, v posledních 10 letech uváděly v úřad novicky. Stále musily dlíti v blízkosti svatyně a ostříhati oheň ve dne v noci, samy pak žíti v cudnosti, odříkajíce se svazku manželského, v nějž vstoupiti mohly teprv po 30 letech, což však zřídka kdy se stalo. Za to požívaly mnohých poct; osoby jejich pokládány za posvátné, u veřejnosti ustupovali před nimi i nejvyšší úřadové; v soukromém právu požívaly leckterých výhod a práva milosti a sakrální ochrany, ježto potkaly-li zločince, zbavovaly jej trestu, průvodem pak svým a přímluvou skýtaly bezpečnou ochranu. Však kruté tresty V. stíhaly za pronedbání povinností; zhasl-li posvátný oheň, což pro stát bylo zlým znamením, tu V-ka provinivší se do krve od pontifika zmrskána. Provinila-li se V-ka proti čistotě, tu bývala v podzemní kobce za živa pohřbena, svůdce pak její veřejně do smrti umrskán. Však bohyně sama prý též dovedla kněžku nevinně žalovanou obhájiti; tak V-ka Tuccia svou nevinu dokázala tím, že z řeky Tiberu donesla vodu v sítě na forum. V. intervenovaly při různých bohoslužbách, tak 1. května o tajné slavnosti Bonae deae, 25. srpna při oběti Opis Consviae spolu s pontifiky. Modlitba jejich měla prý zvláštní sílu; proto V. modlí se každodenně za blaho vlasti, rovněž v dobách nouze nebo následkem prodigií, pozdějí též za císaře a jeho rodinu. Dále zabývaly se přípravou některých posvátných látek k obětem a očistám; tak od nich upravováno farpium nebo mola casta salsa ze špaldové mouky a soli. Za císaře Augusta sice postavení V-lek opětně se pozvedlo; však ježto dcery rodin starořímských se té hodnosti vyhýbaly, V. brány i z rodin propuštěncův. Mravy V-lek za prvých císařů velmi pokleslé hleděl znovu napraviti Domitián. Caracalla a Heliogabalus zle hanobili kult Vestin i V. Ještě Konstantin výsady V-lek nechal nedotčeny; teprve Gratianus dal posvátné území Vestino zabaviti. — Blíže chrámu Vestina zachovaly se na sev.-vých. úpatí Palatia mohutné zříceniny příbytku V-lek z dob I. a II. stol. po Kr., zvaného obecně atrium Vestae. Budova skládá se ze tří dílů, dvoru se sloupením, úřadoven kol ústřední síně a místností hospodářských. Obydlí V-lek byla asi v patře. Ve dvoře byla asi zahrada; nalézaly pak se v něm též sochy prvých V-lek, postavené od příbuzných neb osob, jimž se od V-lek dostalo ochrany. klk.