Ottův slovník naučný/Varna

Ottův slovník naučný
Varmie	Varna	Varnavin

Údaje o textu
Titulek:	Varna
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. S. 426. Dostupné online
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Varna

Varna: 1) V., hl. m. okrugu t. jm. a nejdůležitější přístav knížetství Bulharského při zálivu Černého moře a výtoku Devny z límánu Devnenského, konečná stanice trati V.-Ruščuk, má 34.922 obyv. (1900), z nichž 4000 Turků, 6000 Řeků a 6000 Arménů. K Řekům se počítají někdy turecky mluvící Gagauzi. V. je sídlem krajského náčelníka, bulharského a řeckého metropolity, rak.-uher. konsulátu a filiálky Nár. bulhar. banky. Má 8 chrámů, 18 mešit, synagogu, statní reálku a dívčí lyceum. V průmyslu vyniká velká přádelna. Ze starších dob nezachovalo se tu žádných staveb, ale za to drobné starožitnosti, jako hlavice sloupů, mince, nářadí nalézají se na každém téměř kroku. I bývalá turecká opevnění byla odklizena, nicméně ponechána tu brigádní a námořní velitelství se silnou posádkou. Nynější význam V-ny záleží v průvozním obchodu. K tomu cíli prováděny jsou nákladné stavby přístavní, které mají za účel zabezpečiti nejistý posud přístav proti severním a sev.-vých. větrům. Ochranná hráze má 1200 m délky. Hlavním předmětem vývozu z celého vých. Bulharska je obilí, v dovozu převládá textilní, kožené a kovové zboží, které dodává hlavně Anglie a Rakousko-Uhersko. Všechny hlavní linie černomořské, tedy i rakouského Lloydu, vysílají do V-ny své parníky, které prostředkují spojení zejména s Oděssou, ústím Dunaje a Cařihradem nejen pro dopravu zboží, ale i cestujících. Pro pěkný břeh mořský, jasnou vodu vznikly tu silně navštěvované mořské lázně. Na mořském břehu as 1 hod. cesty založil kníže Alexander letohrádek, kdysi Sandrovo, nyní Euxinogradem nazývaný. V. vznikla z řecké milétské osady Odessos, která byla založena v 1. pol. VI. stol. př. Kr. Za římské nadvlády náležela k pentapoli řeckých měst na Pontu. Nynější její název vyskytuje se koncem VII. stol. Ve středověkých dějinách málo se uvádí, ačkoliv byla podle všeho důležitým přístavem. Vládci varnenští založili tu ve XIV. stol. dosti mocný stát, zápasící často s Janovany. Avšak památnou stala se V. bitvou svedenou 10. list. 1444 mezi Turky a Vladislavem III., podle níž Poláci nazvali poraženého Vladislava Varnenčíkem. Ani za turecké vlády obchod nepoklesl, ač byla V. několikráte napadena kozáky, jako r. 1610, kdy zde osvobodili 3000 křesťanských otroků. Ve válkách rusko-tureckých byla často předmětem sporů. Tak r. 1773 a 1810 odrazila útoky ruské, ale r. 1828 po tříměsíčním, prudkém bombardování podlehla. Za krymské války tu stál sbor anglo-francouzský, z něhož mnoho vojáků zhynulo, a V. stala se východištěm všech operací tureckých. Za to r. 1878 vydána byla bez jediného výstřelu Rusům a Bulharům, kteří odstranili opevnění. Zbudování přímé trati z Bělehradu do Cařibradu, jakož i stoupající význam Burgasu a Küstendže ohrožují poněkud obchod V-ny.

2) V., městečko na Slovensku, v Župě trenčínské, viz Varín.