Ottův slovník naučný/Výzkumné stanice

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Výzkumné stanice
Autor: František Farský
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 84-5. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Výzkumné stanice zabývají se pozorováním, badáním a zkoumáním v oboru některé vědy, aby poznatky její ztvrdily a rozmnožily, a pokud tyto zasahají do praktického života, učinily je jemu služebnými. Taková jest na př. rakouská zoologická stanice v Terstu, která se zabývá zkoumáním zvířeny mořské v zájmu vědy, avšak dbá i o to, aby výsledky toho studia zvelebily hospodaření na moři. Takové jsou též laboratoře a stanice průmyslu textilního, barvářského a barvířského, koželužského, papírnického, železářského, cementářského, zvláště též cukrovarnického, pivovarnického, lihovarnického, ovocnického a vinařského, škrobařského atd., nad něž vynikají početně a často také svým zařízením v. s. hospodářské, jež děkují za svůj vznik poznání, že pokrok ve výrobě rostlinné a živočišné zakládá se z veliké části na pokroku věd přírodních a že proti tísnivým poměrům v polním i lesním hospodářství možno bojovati zvelebením hospodářské výroby. — První vlivnější popud k zařizování v-ných s-ic hospodářských vyšel z ostrého boje, který vyvolal epochální spis Just. Liebiga r. 1840 »Die Chemie in ihrer Anwendung auf Agricultur und Physiologie«, jímž byl učiněn první pokus, založiti systematickou nauku o výživě rostlin a zvířat (i člověka) na základech, jež byl jí vykázal již Lavoisier. Slabiny této nauky postřehli však záhy střízlivější přírodozpytci dokazujíce výzkumy, že nikoli jen chemii, ale též fysice, fysiologii, geognosii a botanice náleží řešiti úkoly z výroby rostlinné a živočišné a že nutno konati v té příčině pokusy nejen v laboratořích, nýbrž také na polích a ve chlévech, pokusy, jaké již před tím, avšak nahodile a nedokonale, a to i v Čechách byly konány. Výsledky prvých takových, na poli, ve stájích a v laboratoři konaných systematických pokusů uveřejnil J. Boussingault (ze statku Bechelbronnu) r. 1844 ve svém teprve v novější době náležitě oceněném díle »Économie rurale«, a r. 1842 sir J. B. Lawes založil v Rothamstedu prvé rozsáhlejší pokusné pole s agrochemickou laboratoří, aby tu s Gilbertem badali o podmínkách zdárné výroby rostlinné Nejvíce však porozuměli potřebě v-ných s-ic v Německu, jmenovitě přičiněním Stöckhardtovým, kde došlo k založení prvého podobného ústavu r. 1851 v Möckern u Lipska a kde v průběhu nemnoha let byly vybudovány v. s. vynikající nejen co do zařízení svého, ale též co do propracování method výzkumných. Podle těchto vzorů zakládány a zařizovány pak v. s. i v jiných zemích, v posledních letech i za okeánem, jmenovitě v Sev. Americe, kde se těší veliké přízni jednotlivých států i bohatých soukromníků. Dnes náležejí k úplnému zařízeni v-ných s-ic hospodářských chemické a fysiologické laboratoře s přehojnými a přerozmanitými apparáty a strojí, pokusná pole, vegetační budovy, pokusné chlévy, ano i celé pokusné statky a mimo to v. s. řídí hromadné pokusy na polích a ve chlévech hospodářů domácích k utvrzeni výsledků, dosažených při pokusech v rozměrech menších. Vedle vědeckých výzkumů řečené stanice vykonávají též kontrolu obchodních semen, krmiv, hnojiv a jiných potřeb hospodářských, aby chránily rolníka před škodou, konají rozbory všech předmětů hospodářsky důležitých, posuzují i jinou jejich hodnotu, udílejí hospodářům odbornou radu, publikují výsledky svých studií a vychovávají své spolupracovníky. O jejich založení, zařízeni a vydržování starají se státy, korporace a soukromníci, v kterémžto posledním případě sloužívají určitým, speciálným účelům, kdežto jinak mívají na starosti několik odborů výzkumných. V čele v-ných s-ic jest vždy vynikající odborník, jemuž jsou ve veliké stanici přiděleni odborní správcové (fysiologové rostlin a živočichů, bakteriolog, chemik, hospodář, lesník atd.) s assistenty, tajemník a sluhové; v menších stanicích počet pracovníků jest přiměřen účelu jejich, V Rakousku máme velikou v-nou s-ci ve Vídní jakožto ústav státní s odděleními fysiologicko-pathologickým, semenářským, pro kontrolu hnojiv a krmiv a pro kulturu rašelinišť; v Mariabrunnu za Vídní jest státní stanice lesnická. Český odbor zemědělské rady v Praze zřídil a vydržuje zkušebný ústav pro zkoušení semen, hnojiv a krmiv atp., v. s. pro půdoznalství, při c. k. vys. škole technické pro fysiologii a pathologii rostlinnou, pro ovocnictví a vinařství a mlékařství; mimo to založil stanici pro kulturu rašelin v Zálší, svěřil řízení demonstračních pokusů se strojenými hnojivy na pozemcích malostatkářů, pak šlechtěni kulturních rostlin a pěstování travních semen v-ným s-cím při hospodářské akademii v Táboře a subvencuje mlékařskou stanici v Plzni. Hospodářská akademie v Táboře má v-nou s-ci hospodářsko chemickou, hospodářsko-botanickou a fytopathologickou. V Lovosicích kníže A. J. Schwarzenberg vydržuje v-nou s-ci především k účelům rozsáhlých svých statkův a průmyslových závodů. Kromě toho jsou v. s. při hospodářské akademii v Libverdě, při středních školách hospodářských v Chrudimi, Kadani a Roudnici, pak při ovocnicko-vinařských školách v Litoměřicích a na Mělnice a při lnářské škole v Trutnově. Na Moravě mají samostatnou zemskou v-nou s-ci v Brně směru rostlinářského, při středních hospodářských školách v N. Jičíně a Přerově stanice semenářské a kontrolní chemické. Podobný těmto jest ústav při střední hospodářské škole v H. Heřmanicích ve Slezsku a semenářská stanice jest v Opavě. — Čas od času v. s. konají sjezdy, domácí a mezinárodní, na nichž zástupci jejich se usnášejí o jednotných methodách výzkumných a jiných záležitostech staničních. Rakouské v. s. mají společný svůj orgán, od r. 1897 vydávaný: »Zeitschrift für das landwirtschaftliche Versuchswesen in Österreich«; v jiných větších státech vydávají se jménem ústavů těch podobné časopisy periodické.

Fý.