Ottův slovník naučný/Výhybka

Ottův slovník naučný
Výhřez	Výhybka	Výhybka (osada)

Údaje o textu
Titulek:	Výhybka
Autor:	Kristian Petrlík
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. s. 25. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Výhybka

Výhybka, (něm. die Weiche, Ausweiche) v kolejích železnicových jest zařízení, aby vlaky proti sobě jedoucí mohly se vyhnouti nebo jeden vlak druhý předjeti; v podstatě jest to rozdvojení n. rozvětvení kolejí, které může vycházeti z kolejí přímých i obloukových a které se skládá z výměny a z křížení; rozvětvení třeba učiniti znenáhla, pod úhlem ostrým, a teprv ve vzdálenosti tomuto úhlu příhodné možno přejiti obloukem do směru souběžného s kolejemi, z nichž se vyšlo. Patrno z toho, že celková délka kolejí ve V-bce bude větší, nežli jest délka nejdelších vlaků, jež se mají sobě vyhnouti; neboť musí na obou koncích vlaku osy kolejní býti tak daleko od sebe, aby vozidla na jedněch kolejích stojící neb se pohybující nezadrhla do vozidel na kolejích sousedních. Aby zřízenci drahoví, zejména však řidič lokomotivy, již z daleka viděli, jak daleko se může aneb musí zajeti, aniž se způsobí zadrhnuti vozidel, označuje se toto místo námezníkem (bíle natřeným prahem n. kolíkem n. kamenem, tak že jest nápadné); jest to tam, kde na železnicích o rozchodu normálném (1,435 m) osy kolejní se sbližují na 3,5 m. Srv. Křižovatka a Výměna. Plk.