| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Várečná společenstva |
| Autor: |
neuveden |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. S. 412. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD anon 70 |
Várečná společenstva (též pravovárečná s., v. měšťanstva) jsou sdružení měšťanů provozujících výrobu a prodej piva. V obecné mluvě není pojem v-ných s-tev pojmem pevným, vždy stejným, nýbrž znamená jednou tu, po druhé onu eventualitu. Jsouť 1. v. s., jež ani pivovaru nemají ani živnost neprovozují (ačkoli kdysi várečné právo jako výhradné jim náleželo, a i budoucně – třeba bez výhradnosti – může znova býti vykonáváno); 2. v. s., která jsou vlastníky pivovaru, po případě jiných statků, avšak živnosti neprovozují; 3. v. s., která provozují živnost ve vlastním pivovaře; 4. v. s., která provozují živnost, ale v pivovaře cizím. V-ným s-vem v pravém slova smyslu možno nazvati eventualitu třetí, kde běží nejen o majetek sdružených pravovárečníků (společný pivovar), nýbrž i o skutečný výkon živnostenského oprávnění. Po zrušení výhrady propinačních práv (v. t.) bezvýznamnou jest eventualita první. Právní povaha v-ných s-tev jest v literatuře i praxi sporná. Bylať srovnávána v. měšťanstva s akciovými společnostmi, se společnostmi veřejnými, se společenstvy výrobními a hospodářskými, se spolky a konečně i se speciálními společenstvy, jako jsou horní těžířstva, kontribučenské fondy, vodní družstva a honební společenstva. Nejnověji srovnávána jsou v. s. s německými společnostmi s ručením obmezeným. Vážné jsou námitky proti tomu, aby v. s. byla pokládána za právní osoby (spolky). Již vznik pravovárečných měšťanstev a zejména spoluvlastnictví jednotlivých várečníků na společném pivovaře jest důkazem, že neběží o právní subjekt, lišící se od jednotlivých várečníků. Původně měl totiž každý měšťan právo vařiti pivo, později, když se obce rozšířily, omezilo se právo to jen na starousedlíky, a mezi nimi ještě jen na ty, kteří právo to skutečně vykonávali, na várečné sousedy. Propinační právo proměnilo se v právo reálné, spojené vždy s určitým domem. Později počali váreční sousedé stavěti společné pivovary, ale vařili v nich každý na svůj vlastní účet střídavě čili střídou (Reihgebräu) a konečně ve stol. XVIII. nátlakem vlády zavedeno provozováni živnosti na společný účet všech oprávněných měšťanů čili várečníků. Subjektem práv a závazků ve v-ném s-vu jest každý várečník. Vlastníkem, věřitelem a dlužníkem jest tak, že každému přísluší určitá kvóta na právech i závazcích, určitý podíl spoluvlastnický, určitý podíl na pohledávce, určitý podíl na dluhu. Nic nevadí, že společnici mají společné jméno, firmu. Jmění náleží jednotlivcům, zahrnutým a myšleným pod tímto jménem. Nelze ovšem popírati, že v. s. mají nejednu vnější známku právních osob. Tak individualita jednotlivých várečníků v ustupuje značně do pozadí, ač přece nezaniká, jako při právních osobách. Várečné měšťanstvo jest dále – právně aspoň – věcným, co do času neomezeně trvajícím sdružením, nezávislém na fysické existenci jednotlivých várečníků. Tyto vnější znaky však nerozhodují, poněvadž ostatní podstatné znaky kvalifikuji v. s. na societu. Běží jen o to, jakého druhu společnosti jsou v. s. Podle převážného mínění právníků nutno v. s. podříditi předpisům obch. zákona, poněvadž obch. zákon prohlašuje ve čl. 271 odst. 1. koupi věci movitých za příčinou dalšího mechanického nebo chemického zpracování a zcizení, jak tomu jest při výrobě piva, za »obchod« a sdružení osob provozujících po živnostensku takové »obchody« za obchodní společnosti. Běží-li o obch. společnost, zbývá jen otázka, jaký jest to druh společnosti. V zákoně jsou jen určité formy společenské připuštěny. Poněvadž tu není akciová ani kommanditní společnost, zbývá jen společnost veřejná. Taková jest sice po mínění mnohých právníků logická důslednost toho, že právní povaha v-ných s-tev nebyla upravena žádným zákonem speciálním, avšak v praktickém životě cítí se nespravedlnost takovéhoto stanoviska. Nemůžeť nikdo souhlasiti s neobmezeným solidárním ručením várečníků, jak tomu jest u veřejných společníkův. A proto se navrhuje, aby o v-ných s-vech vydán byl zvláštní zákon, upravující ručení várečníků obdobně podle vzoru společnosti s ručením obmezeným nebo, pokud zákon takový nebude zaveden, aby se šetřilo analogie předpisův o společenstvech a ručením obmezeným. Srv. práce o právní povaze v-ných s-tev, podané o prvním sjezdě Českých právníků r. 1904.
PD anon 70