Ottův slovník naučný/Uranometrie

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Uranometrie
Autor: Václav Rosický
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. S. 216. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Uranometrie, řec. (měření na nebi), znamená měření rektascensí a deklinací (neb délek a šířek) stálic, aby pořízeny byly hvězdní katalogy (seznamy) a mapy, z nichž bylo by seznati jasnost, barvu a místa hvězd. V dějinách hvězdářství známa je »Uranometria« Jana Bayera (v. t. 4). Z doby novější vyniká dílo Argelanderovo (v. t.) »Neue Uranometrie« (1843), dále Gouldovo (v. t. 4) »Uranometria Argentina« (1879). Nejdůkladněji vyměřeno bylo nebe v době nejnovější fotograficky a pořízeny byly tak nejpodrobnější mapy hvězdní a seznamy. Viz též HvězdoznalstvíMapy. VRý.