Ottův slovník naučný/Tradice

Ottův slovník naučný
Trade Union	Tradice	Traditores

Údaje o textu
Titulek:	Tradice
Autor:	neznámý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 625–626. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Tradice

Tradice (lat. traditio), podání, zvl. ústní podání čili vypravování z dob dávno minulých, jež přechází s pokolení na pokolení cestou pouze ústní, nejsouc ustáleno písmem. V širším smysle možno zahrnouti v pojem t. vše, co nazýváme moderním slovem folklore, t. j. nejen národní povésti a pohádky, písně a pořekadla, ale i zvyky, pověry a slavnosti, pomysly bájeslovné, ano i výtvory řemeslné a umělecké, jaké se jeví na stavbách a pod.

T. u židů viz Kabbála.

T. v theologii křesť. jest učení Kristovo i apoštolův, které, nejsouc obsaženo v Písmě svatém, dochovává se pouze s pokolení na pokolení jako ústní slovo Boží. Podle toho, užívá-li se t. k odůvodnění dogmatu, historických fakt, obřadů nebo vykladu Písma, rozeznává se t. dogmatická, historická, rituální a hermeneutická. Církev kat. považuje t. vedle Písma sv. jako pramen svého učení a pronášejíc jakékoliv dogma čerpá důvody nejen z Písma, ale i z t. Reformátoři století XVI. nezamítali t. naprosto, odvolávajíce se vždy na t-ci prvních věků křesťanských, ale uznávali její platnost jenom potud, pokud obstojí před vědeckým historickým badáním. Naproti tomu církev katol. prohlásila na sněme Tridentském, že t. stoji na rovni s Písmem.

T. v právn. viz Odevzdání.