Ottův slovník naučný/Sv. Jan

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Sv. Jan
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 1072. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Sv. Jan 1), Sv. J., osada v Čechách, hejt. Benešov, okr. Vlašim, fara Třebešice, pš. Divišov; 13 d., 95 ob. č. (1890). – 2) Sv. J., Sv. J. na kopci, Hory Svatojanské (Johannesberg), far. osada t. u Ločenic, hejt. Čes. Budějovice, okr. Trhové Sviny, pš. Velešín; 121 d., 787 ob. č. (1890), kostel sv. Jana Nep., 3tř. šk. Na vrchu Ločenickém založil velešínský farář J. B. Rierenschopf kapličku sv. Jana Nep., která v l. 1777–82 přičiněním P. Vojt. Metly obnovena a rozšířena v kostel a ambity opatřena. R. 1786 založena zde lokalie a počaly se i stavěti domky. R. 1823–24 kostel obnoven a přistavěna věž a r. 1856 zřízena tu fara. – 3) Sv. J., zříceniny hradu t. na býv. panství týneckém, v hejt. a okr. klatovském. – 4) Sv. J., klimatické lázně t. u Ústí n. Orlicí v hejt. lanškrounském. – 5) Sv. J. (Sct. Johann), osada t. u Kocova, hejt., okr. a pš. Planá, fara Tisová; 17 d., 6 ob. č., 96 n. (1890), fid. dvůr a škrobárna Marie hr. Nosticové-Rienekové. – 6) Sv. J., Sv. J. n. Skrýšovem, far. osada t. u Skrýšova, hejt., okr. a ps. Sedlčany; 9 d., 56 ob. č. (1890), kostel sv. Jana Nep., 3tř. škola. – 7) Sv. J., městys t., viz Lázně Janské. – 8) Sv. J. nebo Sv. Ivan pod Skalou, na Skále nebo ve Skále (lat. Spelunca S. Johannis), far. osada v malebném skalnatém údolí na potoce Kačici t., hejt. Hořovice, okr. a pš. Beroun; 29 d., 225 ob. č., 4 n. (1890), kostel sv. Jana Křt. ve vlaském slohu, 3tř. šk., přádelna bavlny, 3 mlýny, výroba mlýnských strojů a závod na pletení punčoch. O samotě Žižkovský mlýn. Alod. statek zaujímá 687,56 ha polí, náleží k němu zámek, pivovar, dvůr ve Sv. J-ě pod S., dvory Bubovice a Sedlec, cihelna v Bubovicích, majetek dědiců dra Em. Št. Bergra. – Zde jako poustevník žil a zemřel sv. Ivan a vystavěna zde kaple, poněvadž okolní lid značně k místu tomu putoval. Kníže Břetislav I. daroval (1030) Poušť sv. Ivana a kapli sv. Jana Křt. v jeskyni (capella in spelunca sct. Johannis Bapt.) klášteru ostrovskému, kde záhy založen (1033) bened. klášter. Za válek husitských klášter zanikl a teprve za Matouše Ferdinanda Zoubka z Bilenberka klášter znovu postaven i kostel a zřízen konvent (1657–1661). R. 1785 klášter zrušen a majetek jeho připadl nábož. fondu, r. 1790 prodán Janu Krist. hr. Sweerts-Sporkovi, jenž v budově klášterní zařídil výrobu vln. a bavln. látek, ale ta brzy zašla. Po něm držel statek Svatojanský Jáchym rytíř ze Schirndingu, r. 1819 Valburga z Lackneru, později provd. do rodiny Bergerovy. V kostele sv. Jana jest hrobka sv. Ivana, klášterní hrobka a kaple sv. Kříže, kde dle pověsti zjevil se sv. Jan Křt. sv. Ivanu. Na hřbitově kaple svat. Maximiliána s rodnou hrobkou bergrovské rodiny. R.1517 přeneseno do býv. kláštera konvent i opatství kláštera ostrovského a opatové odtud se psali »u sv. Jana Křt. na Ostrově a Skalkách«. Později budova klášterní přestavěna na zámek. Dne 25. čna dějí se hojné pouti ke hrobu sv. Ivana. Nedaleko v lese pod Skalou sv. Ivana nalézá se ještě jiná hlubší jeskyně, jíž lid říká »Stydlé vody«. Srv. Pam. Arch. díl IV., str. 108, 154. – 9) Sv. J. na Kopci, Svatojanský kopeček, osada u Střebše t., hejt. a okr. Král. Hradec, fara a pš. Hradec Králové Nový; 14 d., 86 ob. č. (1890). R. 1530 založil Lukáš Hostovský z Hostovic na vrchu kostel »k památce M. Jana z Husince, M. Jeronyma Pražského a jiných mučedlníků českých«. Po r. 1620 kostel jako filiální zasvěcen sv. Janu Křtiteli.