Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Spoleto

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Spoleto
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. s. 895. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Spoleto

Spoleto, hl. město kraje t. jm. v ital. prov. Perugii, leží v rozkošné krajině nad ř. Maroggia a při žel. dr. Řím-Foligno-Ancona, má 9677, jako obec 24.642 obyv. (1901). Město má úzké, křivolaké, ale čisté ulice, z budov vyniká kathedrála Sta Maria Assunta (ze XII. stol.) s renaissanční předsíní, antickými sloupy a krásnými malbami na omítce od Filippa Lippiho, 22 jiných kostelů, z nichž vyniká kostel Sant’ Agostino (z V.—IX. stol.), San Pietro (ze VI. stol.), několik klášterů, dále hrad na skále (Castello La Rocca) od Theodoricha Vel. vystavěný, nyní vězení, radnice se sbírkou obrazů, několik soukromých paláců, mnoho starožitností z doby římské, jako zříceniny chrámů, divadla, paláce, Porto della Fuga, Porto d’Anniballe, přes ř. Maroggia starobylý most a velkolepý vodovod 206 m dl. a 81 m vys. na 10 obloucích. S. je sídlo arcibiskupa, jest tu seminář, lyceum, technický ústav a škola, gymnasium, vědecká akademie a bibliotéka (o 14.000 sv.). Předmětem průmyslu je výroba hedvábí, oleje, těstového zboží a rozl. konserv; hnědouhel. doly. Okolní lesy dodávají lanýže. S. ve starověku slulo Spoletium a bylo z větších měst v Umbrii; r. 241 př. Kr. bylo osadou římskou s právy municipálními; r. 217 uhájilo se proti Hannibalovi; později pobořeno od Gotův, ale Narses je znovu vystavěl. R. 574 založeno zde langobardské vévodství, jež na konci IX. stol. zaujímalo větší čásť vých. střední Italie. Vévoda spoletský Guido (r. 891) a jeho syn Lambert (r. 898) stali se císaři řím. Později utvořila se z vévodství spoletského marka Anconská. V l. 1220—1860 S. příslušelo k Církevnímu státu a od r. 1861 přísluší ke král. Italskému. Srv. Santi, Storia del comune di S. (1879).