Ottův slovník naučný/Sněm

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Sněm
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. s. 547. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Sněm čili t. zv. zákonodárný sbor má v jednotlivých státech v různých dobách různou podobu. Jinak vypadají s-y ve státech moderních, jinak v bývalých státech stavovských a jinak v dobách, jež předcházely státu stavovskému. Nehledíme-li ke s-ům národů starověkých, pozorujeme, že nejstarší s-y evropských států jsou buď shromáždění celého národa, veškerého svobodného obyvatelstva (takové jest na př. ruské věče), anebo sbory rázu aristokratického, na nichž zastoupen byl jen výkvět národa (consilia, conventus optimatum, principum, procerum, sapientum). Takové byly na př. už s-y anglosaské, známé pode jménem witenagemôte (shromáždění moudrých lidí). Tyto sněmy aristokratické byly vlastně jen radami panovníků, jež panovníka nevázaly. Leckde povstal z těchto poradných sborů panovníkových (curia) v pozdější době, když účastenství v nich vedle velmožů (praelátův a baronů) domohla se i nižší šlechta a města, stavovské s-y, t. j. zákonodárné sbory, složené z repraesentantů privilegovaných tříd národa, stavů (status et ordines, états et ordres). Rozšířením bývalých královských rad, kurii, povstaly na př. s-y kastilské, jak svědčí název jejich cortes. Na stavovských s-ech zastoupena byla buď veškera šlechta, vyšší i nižší, osobně (t. j. každý šlechtic měl právo na s. se dostaviti) anebo právo osobního účastenství náleželo jen šlechtě vyšší, kdežto šlechta nižší zastoupena byla poslanci, deputáty. Města podle povahy věci ovšem jinak nemohla s-ů se účastniti než skrze své zástupce. Na principu zastoupení skrze poslance zakládá se anglický parlament, který se skládá od XIV. stol. ze dvou domů (house), komor čili sněmoven, domu lordů (sněmovny panské) a domu obecných (sněmovny poslanecké). Podobně jako parlament anglický vyvinul se i říšský s. uherský, který od r. 1608 skládá se rovněž ze dvou sněmoven. Analogickou organisaci mají i moderní říšské s-y jiných států, na př. rakouská říšská rada. Vedle říšských resp. zemských s-ů konávaly se ve starých stavovských státech s-y čili sjezdy provinční (v Čechách krajské sjezdy, v zemích uherských komitátní kongregace, ve Francii stavy provinční, v Polsku sněmíky). — O s-ích jednotlivých států srov. čl. Britannie Veliká (str. 692 a sl.), Čechy (str. 479, 508 a sl., 511 a 512, 530—532), Francie (str. 492, 494, 497), Kastilie (str. 32), Polsko (str. 158a, 159b, 160a, 162a), Rakousko (str. 184b, 187—189, 190 a sl., 196b a sl., 204, 206, 214 sl., 225 sl.), Říšský sněm německý, Rusko (str. 299, 310b a 311) a jiné.

S. církevní viz Koncil.

S. říšský viz Říšský sněm.