Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Sféroidický excess

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Sféroidický excess
Autor: František Novotný
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 918–919. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Sféroidický excess, sféroidický nadbytek (něm. Sphäroidischer Excess, fr. excès sphéroidique). V geodaesii sférické, která předpokládá zemi jako kouli, zavádí se k usnadnění řešení příslušných úloh sférický excess. Z téže příčiny zavádí se v geodaesii sféroidické, která předpokládá zemi jako rotační ellipsoid, s. e., který určí se podle vzorce

ϵ=ρPM.N.

Ve vzorci tomto značí: ρ = 206265, P plochu příslušného obrazce, M poloměr meridiálného zakřivení, N poloměr příčného zakřivení. Poloměr M určí se podle vzorce

M=a2b2(a2cos2φ+b2sin2φ)32=a(1−e2)W3,

kde značí: W=1−e2sin2φ, φ zeměpisná šířka, a velká poloosa zemského ellipsoidu, b malá poloosa zemského ellipsoidu, e=a2−b2a2, druhá výstřednost ellipsy. Poloměr M určuje se též vzorcem M=cV3, kde značí c=a2b, V=1+e'2cos2φ, e′=a2−b2b2, prvá výstřednost ellipsy. Poloměr příčného zakřivení zemského ellipsoidu urči se z rovnice

N=aW=cV.

Poloměry M a N sestaveny jsou ve zvláštních tabulkách pro různé zeměpisné šířky φ. Nov.