Ottův slovník naučný/Sféroid

Ottův slovník naučný
Sférický excess	Sféroid	Sféroidický excess

Údaje o textu
Titulek:	Sféroid
Autor:	František Novotný
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 918. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Sféroid

Sféroid, sphaeroid, jest rotační ellipsoid, který vytvoří se otáčením ellipsy kolem malé osy. Zemský s. vytvoří se otáčením meridiánové ellipsy kolem zemské osy. Země měla by tvar s-u, kdyby skládala se z hmoty veskrz stejnorodé, stejně husté, a to následkem rotace kolem zemské osy. Poněvadž tomu není tak, tvoří povrch zemský nepravidelnou plochu, kterou nazýváme geoidem. Jsou pak tížnice v každém místě kolmy k povrchu geoidu. Geoid nehodí se pro výpočty geodaetické svou nepravidelností; nahrazuje se tudíž rotačním ellipsoidem aneb s-em, který nejvíce blíží se zemskému geoidu. Vzdálenost dvou bodů na zemském s-u měří se na t. zv. čáře geodaetické, která určuje nejkratší vzdálenost dvou bodů na zemském s-u. Poloha jednotlivých bodů na zemském s-u určuje se zeměpisnými souřadnicemi, pak polárnými a pravoúhlými souřadnicemi sféroidickými. Rozměry zemského s-u stanovil r. 1814 Bessel takto: Veliká poloosa: a = 3272077,14 toisy peruanské = 6377397,15500 m. Malá poloosa: b = 3261139,33 toisy peruan. = 6356078,96325 m, log a = 6,8046435 (m), log b = 6,8031893 (m). Excentricita ellipsy meridianové

$e^{2}={\frac {a^{2}-b^{2}}{a^{2}}}=0,006674372096,$

log e² = 7,8244104 − 10. Zploštění ellipsy na pólech:

$i={\frac {a-b}{a}}=0,003342773114$

a log i = 7,5241069 − 10. Nov.