Ottův slovník naučný/Riesenburg

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Riesenburg
Autor: August Sedláček, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 720. Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Rýzmburk
Související články ve Wikipedii:
Rýzmburk (hrad), Rýzmburk (Žernov)

Riesenburg, jméno dvou hradů: 1) R. nad Duchcovem, česky obyč. Osek (v. t.). — 2) R., zbořený hrad u Žernov (blízko Skalice), založený od předkův vladyk z Riesenburka (v. t.). Z těch tu byl poslední Beneš, jenž nedlouho po r. 1417 zemřel. Po něm následovali r. 1426 Oldřich z Černčič a r. 1432 Arnošt z Kácova. R. 1456 držel jej Jan Zajíc z Hasenburka a vyprosil si na něm odúmrti. R. 1487 koupen pro děti n. Jana Adršpacha z Náchoda, zejména Petra, jenž zadlužil se tak, že všechny statky pustil rukojmím (1527). Tito prodali R. s rozsáhlým panstvím (1534) Janovi z Pernšteina. Od tohoto dostal se r. 1544 Bernartovi Žehušickému z Nestajova, jenž jej obnovil. Po jeho († 1563) a strýce Jana († 1564) smrti následoval Hertvík, bratr tohoto († 1578), po němž se dostal sestrám jeho. Dostala jej pak za díl Mandaléna vd. Újezdecká, jež jej r. 1589 postoupila Bedřichovi z Újezdce a tento nemoha ho udrželi r. 1595 Vilémovi z Talmberka. Dědicem tohoto byl bratr Jan, jenž pozpustlý hrad r. 1601 prodal Sigmundovi ze Smiřic jako poručníku Václava Albrechta Smiřického. Byv připojen k Náchodu stál dlouho ještě po r. 1628, ač již pustý a při stavbě nového zámku Ratibořického rozmetán dokonce (Hrady V, 38). Sčk.

3) R., město v prus. vlád. obv. kwidzynském, nad ř. Liebe a na trati Kwidzyn–Mlava a Freistadt–R., má 4758 obyv. (1900), obv. soud, katol. a dva evang. kostely, útulnu pro dítky, reálné progymnasium a vojen, posádku. R. býval (1276—1523) residenčním sídlem biskupů v Pomezanii.