Ottův slovník naučný/Osek

Ottův slovník naučný
Osech	Osek	Osěk

Údaje o textu
Titulek:	Osek
Autor:	August Sedláček, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 906-907. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70 PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Osek
Související články ve Wikipedii: Malčice-Osek, Osecký klášter, Osek (Kněžice), Osek (okres Beroun), Osek (okres Jičín), Osek (okres Písek), Osek (okres Rokycany), Osek (okres Strakonice), Osek (okres Teplice), Osek (Řenče), Osek nad Bečvou, Oseky, Velký Osek

Osek: 1) O., Vosek, ves v Čechách, hejtm. a okr. Hořovice, fara Mrtníky, pš. Komárov; 70 d., 521 ob. č. (1890), obč. záložna a 3 mlýny. Býv. hamťy zašly. — 2) O., ves t., hejtm. Jičín, okr., fara a pš. Sobotka; 47 d., 310 ob. č., (1890), fil. kostel P. Marie, mlýn »Šlejferna«. — 3) O., také O. Velký, ves t., hejtm. a okr. Kolín, fara Veltruby; 121 d., 897 ob. č. 14 n. (1890), pš., telegr., žel. stanice Rak. sev.-záp. dráhy (Kolín–Nymburk–Chlumec-O.), mlýn Bačov a rolnictví. — 4) O. (Ossek), ves t., hejtm., okr. a pš. Krumlov, fara Přídolí; 32 d., 13 ob. č., 125 n. (1890). — 5) O., ves t., hejtm., okr., fara a pš. Milevsko; 44 d., 356 ob. č. (1890), 2tř. šk. — 6) O., far. ves t., hejtm., okr. a pš. Rokycany; 142 d., 1112 ob. č. (1890), kostel Nanebevzetí P. Marie (ve XIV. stol. far.), 4tř. šk., 3 mlýny, ložisko želez, rudy a kamen. uhlí. Alod. statek se zámkem a dvorem drží Jos. kn. Colloredo-Mansfeld. Obyvatelé živí se zemědělstvím a hornictvím. První známý majetník tvrze zdejší jmenuje se Čéč ze Železnice (1183), potom Budivoj z Oseka (1240), ve XIV. stol. Lipolt st. a ml. z Oseka, r. 1541 Jan Muchka z Bukové, po jeho vdově Václav st. ze Svárova, poč. XVII. st. Ludmila Karlová z Bukova, Petr z Říčan, jemuž zboží osecké po bitvě bělohorské od král. komory zabráno a prodáno (1623) Janu ze Klínar. Později koupila O. Ludmila Příchovská, po ní tu seděl Petr Malovec z Chýnova, r. 1660 Frant. Přibík, r. 1700 Ferd. hr. Nostic, r. 1774 Jan hr. ze Šternberka, který ještě téhož roku prodal O. c. k. hor. eráru za 150.000 zl. Roku 1868 koupil O. dr. Stroussberg, od něhož jej koupila rodina Colloredo-Mansteldská. — 7) O., ves t., hejtm. Poděbrady, okr. Král. Městec, fara a pš. Kněžice; 51 d., 277 ob. č. (1890). — 8) O., ves t., na ř. Blanici, hejtm., okr., fara a pš. Prachatice; 34 d., 133 ob. č. (1890). — 9) O., ves t., hejtm. a okr. Přeštice, fara a pš. Dol. Lukavice; 37 d., 182 ob. č. (1890). — 10) O., ves t., hejtm. a okr. Strakonice, fara a pš. Radomyšl; 61 d., 381 ob. č. (1890). Alod. statek Osek a Kbelnice má 920.46 ha půdy, náleží k němu zámek s kaplí Nanebevzetí P. Marie, dvůr, pivovar, lihovar a cihelna, majetek Ed. ryt. Daubka. — 11) O. (Riesenburg), ves t., hejtm. a okr. Duchcov, fara St. Osek, pš. Nový Osek; 44 d., 242 ob. n. (1890), kaple, telegraf a žel. stanice na trati Most-Moldava, několik mlýnů, tkalcovství. red. — Opodál na strmé skále Kruš. Hor zříceniny kdysi rozsáhlého hradu, založeného ve XIII. stol. od pp. z Oseka (v. t.) podle téhož vzoru, jako byl stavěn hrad Klapý. To se stalo ok. r. 1255, tuším na království, pročež se někteří z pánů i purkrabími na Osece psali. V držení jich (viz z Oseka) zůstal až do r. 1398, kdež jej Boreš prodal Vilémovi markrabí míšeňskému a manž. jeho Alžbětě. Tomuto se hrad velice líbil a nejednou na něm přebýval. Král Václav sice to nerad viděl, ale r. 1411 se s markrabí Bedřichem smířil, ano král Sigmund Osek r. 1422 ponechal markrabím jako zástavu. Straně jeho i Míšňanům byl tvrdý hrad dobrou oporou, ale když po smrti vévody Bedřicha Bojovného († 1428) synové jeho Osek ujali, naléháno s české strany, aby byl Osek z jich držení vybaven (1449), což zdařilo se teprve r. 1459 králi Jiřímu. Postoupen Zbyňkovi Zajíci z Hasenburka a zastaven r. 1460 Prokopovi z Rabšteina. Nástupce jeho Jindřich činil odtud škody, pročež Osek (1473) od Sašův obležen. Aby Jindřich zlému ušel, prodal Osek (1473) Pavlovi Kaplíři ze Sulevic, což i král r. 1474 potvrdil. Po smrti Pavlově následovali jeho synovci, Václav, Bušek, Purkart, Petr a Jan, bydlíce již raději v Duchcově, nežli na vysoko položeném hradě. Jan maje Osek naposled prodal jej ok. r. 1523 Děpoltovi z Lobkovic a král Ferdinand r. 1530 hrad Osek synům jeho dědičně doprodal. Když se tito r. 1538 dělili, byl Osek s městečkem pod nim ještě; v dobrém stavu, ale za krátko potom zpustl, poněvadž se tu nebydlilo, a stálým sídlem bývalého panství stal se Duchcov. Sčk. — 12) O. Nový čili Klášter (Neu-Ossegg), městečko t. na úpatí Kruš. Hor a stanici žel. tratí Chomútov–Podmokly a Duchcov–Moldava, v hejtm. a okr. duchcovském, má 252 d., 648 obyv. č., 2730 n. (1890). Je zde opatství a velikolepý klášter řádu cisterciáckého s fil. kostelem Nanebevzetí Panny Marie, bohatou bibliotékou a obrazárnou, kongregace milosrd. sester sv. Karla Borrom. s dívčí měšť. školou a kaplí P. Marie, špitál, čes. 4tř. šk., něm. 5tř. obec. a průmysl, pokračovací šk., pš., telegraf, četn. stanice, lékárna, dvě záložny, továrny na klobouky, vln. látky a stávkové zboží, mlýn, pila, koželužna a tu a v okolí rozsáhlé hnědouhelné doly (roč. na 2 mill. q). O. Nový náleží do farnosti staroosecké. Nadač. panství Osek a Škrlí má 3696.09 ha, náležejí k němu opatské budovy, dvůr, pivovar, mlýn, pila (par. a vod.) a továrna na vlněné látky, majetek opatství cisterciáckého v O-u Novém. red. — O. (druhdy i Nový), slavný klášter, pěkně vystavěný, s krásnou a starožitnou kapitolou (síní), knihovnou (v ní vzácný exepl. Starých letopisů) a kaplí opatskou (v níž obraz Matky Boží od Murilla), při něm veliký kostel Nanebevzetí P. Marie vystavěný na poč. XVIII. stol. a obnovený s velikým nákladem r. 1875. (Viz »Method«, XXIII, 13.) Nábožný pán Milhost založil r. 1193 klášterec v Maštově pro cisterciáky kl. valdsaského, ale jim se tu nelíbilo a proto je převedl r. 1196 ke vsi Oseku (nyní Starému) a při ní s panem Slavkem (v. z Oseka) založil klášter, který oba páni a jejich přátelé hojně nadali. První opat Heřman r. 1206 položil základy a král Přemysl r. 1207 založení kláštera potvrdiv r. 1208 práva ustanovil jsa tu životně. Po opatovi Jetřichovi následoval Slavek z Oseka, jenž ok. r. 1239 odešel stav se biskupem v Průších (později se vrátiv, žil v klášteře). V následujících letech klášteru zboží pozemského přibývalo dílem darováním, dílem koupěmi, a také vysazováním vesnic bohatství rostlo. Byl sice klášter r. 1349 v nesnázích, ale brzo ze závad se vybral, tak že ke sklonku XIV. stol. byl bohatší, nežli jeho fundátor Boreš. První rána dopadla na klášter r. 1420, když král Sigmund statky jeho zastavoval, druhá r. 1421. Tehda Pražané se Žateckými a Lounskými sem přitáhli a klášter od Mikuláše opata a bratří opuštěný vypálili (12. čce). Po druhé prý klášter r. 1429 spálen. Následky toho byly takové, že ze starého kláštera zbyly jen kapitola a nádherně a důkladně stavěná chodba křížová. Okolí osecké zůstalo klášteru a pracně dobývány zastavené statky, z nichž konvent tak tak obnovován. Avšak ještě na konci XV. stol. dílo to nebylo ukončeno. V XVI. stol. byl stav kláštera tak neutěšený, že se sotva udržeti mohl. Arcibiskup navrhl proto (1574), aby mu klášterství bylo postoupeno, což se r. 1580 stalo skutkem a poslední opat Baltazar zemřel r. 1597. Po bitvě Bělohorské, když arcibiskupství novými statky darováno bylo, bral se arcib. Arnošt Vojtěch z Harrachu o to, aby klášter byl obnoven, a dosáhl toho při císaři a papeži. Tedy sem r. 1624 přišli první bratři a r. 1626 začato s obnovováním. Napřed byl připojen ke kl. zbraslavskému a pak byl samostatný. R. 1691 stal se opatem Benedikt Litwerig, který konvent a opatství znova vystavěl. Když to dokonáno, kostel klášterský od vlaského umělce v nynější své podobě ze základů vyzdvižen. Od té doby působili klášterníci mimo konvent dílem v duchovní správě na farách, dílem vyučujíce na gymn. chomútovském. Tím unikli zrušení za císaře Josefa II. a posledních potvrzení svobod dosáhli v l. 1786 a 1793. Sčk. — 13) O. Starý (Alt-Ossegg), far, ves t., hejtm. a okr. Duchcov, pš. Osek Nový; 43 d., 49 ob. č., 600 n. (1890), kostel sv. Petras a Pavla (r. 1209 posvěcený).

14) O., far. ves na Moravě v hejtm. hranickém, okr. lipnickém, se 170 d., 1133 ob. č., 34 n. (1890); kostel Pozdvižení sv. Kříže (v XV. stol. far.), 3tř. šk., pš, mlýn a části obce Chabrov, Hliníky, Podolší, Rybáře a Za branou.