Ottův slovník naučný/Renunciace

Ottův slovník naučný
Renumerace	Renunciace	Renverdie

Údaje o textu
Titulek:	Renunciace
Autor:	neznámý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 563–564. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Související na Wikidatech: renunciace

Renunciace (z lat. renuntiatio), vzdání se, zřeknutí se čeho. Mluví se zvláště o r-cích dcer v panovnických rodinách. Dcery totiž provdávajíce se, zříkají se za sebe i za své potomstvo nástupnického práva na trůn. Teprve po vymření mužského kmene (agnátů) oživnouti může eventuální právo ženského potomstva (kognátů), jež r-cí z dědění bylo vyloučeno. Srv. čl. Regredientní dědičky. V říši Římské nazývalo se r-cí nejen vzdání se čeho, nýbrž slavné ohlášení konečného výsledku hlasování komitií nebo koncilia plebis, ať již šlo o volbu úředníka neb o nějaký zákon. – Srv. též Abdikace.