Ottův slovník naučný/Prorogace

Ottův slovník naučný
Proroctví	Prorogace	Prorogatio

Údaje o textu
Titulek:	Prorogace
Autor:	František Storch
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. s. 776. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Prorogace

Prorogace ve st. Římě viz Prorogatio. V soudnictví nynějším nazývá se p-í dobrovolné podrobení se sporných stran soudu, který není k projednání sporné záležitosti příslušný. (Viz čl. Příslušnost, str. 710b.)

P. v řízení trestním. Veřejnoprávná povaha předpisův upravujících příslušnost soudů trestních způsobem, jak pro účel řízení trestního jeví se to býti nejprospěšnějším, zhola nedopouští, aby strany samy vespolnou dohodou mohly zakládati příslušnost soudu, který podle zákona příslušným není. Toliko nepřímo mohly by tohoto účinku dosáhnouti tím, že by úmyslně neužily právních prostředků, jež jim poskytnuty jsou k tomu konci, aby mohly odporovati nepříslušnosti soudu. -rch.