Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Pozorovací sbor

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pozorovací sbor
Autor: Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 373. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Pozorovací sbor, jinak observační sbor, čásť vojska, mnohdy i skutečný armádní sbor celý postavený na hranici státu vlastního naproti místu ve státě sousedním, kde se děje něco mimořádného, ncjčastěji něco válečného, ať povstání, válka občanská nebo mezistátní mezi dvěma státy sousedními. P. s. má patrolami, vyzvědači a pod. vyzvídati, co se provádí ve protějším obvodu, jak se smýšlí atd., a o všem tom zpravovati velitelství vlastní armády, nejvyšší správu vojenskou atd. Kdyby části cizích vojsk vedle bojujících byly vypuzeny nebo se uchýlily na území p-m s-em obsazené, tento je má odzbrojiti a vykázati jim ležení neb ubytování dále od pomezí uvnitř státu vlastního. P-m s-em byl c. k. sbor srbskobanátský pod hr. Coroninim r. 1854 v době války krymské s hlavním stanem v Zemuni proti Srbsku, jenž se přeměnil ve sbor okkupační do Valašska a Multanska (nyní království Rumunské), aby Rusům překazil nejkratší spojení k Dunaji. P. s. postavilo Švýcarsko v době války franc.-něm. r. 1870—71 proti hranici Francie, z níž přijalo přemožené a ustupující vojsko franc. Bourbakiho a Garibaldiho. P. s. stál r. 1877—78 proti Bosně a Hercegovině, kdež a vůbec na poloostrově Balkánském zuřila válka Ruska a spojenců proti Turecku, jakožto předchůdce armády, která pak oba řečené kraje vybojovala a obsadila. FM.