Ottův slovník naučný/Pozornost

Ottův slovník naučný
Pozořice	Pozornost	Pozorovací sbor

Údaje o textu
Titulek:	Pozornost
Autor:	Gustav Zába
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 373. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pozornost

Pozornost jest soustředění vědomí o nějaké představě. Jest bezděčná či mimovolná, je-li vynucena náhlým vstupem neočekávaného impulsu; vědomí samo se soustřeďuje tu k popudům takto na nás dolehnuvším. P. bezděčná jest přirozenou reakcí motorickou na popudy zevnější, reakcí, která vnímání provází. Úmyslnou či volnou (aktivní) jest p., když máme vůli soustřediti vědomí výlučně k jedné neb jednomu okruhu představ. Chceme stačiti podávanému impulsu a namáháme se proto, abychom v něm představování soustředili. Akt p-i spojen jest s námahou vůle a po případě i se zvýšenou energií svalstva, jmenovitě při pozorování vnějšku. Někteří psychologové (na př. Wundt, u nás Frant. Krejčí) uvádějí vůli a p. na stejný podklad fysiologický, na spontánní innervaci motorickou. Vedle patrného účastenství vůle jest zde v průvodu i dynamika citů, hlásících se účinnou nelibostí, vázne-li tok představování vlivem rušivých dojmů, neb jen odstraňováním těchto jest možno, aby vědomí zůstalo zaujato jen směrem jedním. Opětovaným soustřeďováním vědomí na činnost jednu docházíme výcviku p-i úmyslné. Rozdělením p-i v bezděčnou a úmyslnou není řečeno, že by každá byla něco zvláštního svého druhu, nýbrž přechod jest možný od bezděčné k úmyslné tak, jako z pohybu bezděčného se přechází k pohybu úmyslnému. Chci-li s p-í to neb ono konati, znamená to tolik, že chci soustřediti své vědomí v určité představě. Byly-li podněty při p-i volné očekávány a napětí mysli již dříve připraveno, jsou podněty při p-i bezděčné náhlé a beze spojení s úpravou mysli. Proto doba reakční při p-i úmyslné jest kratší než při p-i mimovolné. P. jest tím větší, čím silnější dojmy a čím větší jest energie, s jakou na ně dovedeme reagovati. Zb.