Ottův slovník naučný/Polygalaceae

Ottův slovník naučný
Polygala	Polygalaceae	Polygalaktie

Údaje o textu
Titulek:	Polygalaceae
Autor:	Josef Dědeček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 170. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Vítodovité

Polygalaceae, vítodovité, čeleď rostlin prostoplátečných z řádu maďalokvětých (Aesculinae), obsahující 1leté n. vytrvalé byliny, polokře, kře n. stromky listu buď střídavých n. vstřícných, ne-li přesleněných, celokrajných, bez palistů. Květy z paždí listenů vybíhající skládají obyčejně klasy, hrozny, strbouly, zřídka laty, a jsou souměrné. Kalich jest prostoplátečný, 5listý, a 2 vnitřní postranní jeho plátky (křídla) jsou zhusta mnohem větší a korunovité. Koruna, v zárodku 5plátečná, má 2 postranní plátky v šupiny nebo žlázy zakrnělé; z ostatních 3 plátků bývá přední největší (člunek) a s oběma zadními částečně někdy srostlý. Tyčinek jest obyčejně 8 (řidčeji 7, 5 neb 4), srostlých nitkami v pochvu vzadu otevřenou a rozdělených na konci ve 2 svazky. Prašníky otvírají se 2 n. 1 konečnou děrou. Semeník složený ze 2 (3 n. 1) plodolistů dorůstá ve 2-(3-n.1-)pouzdrý, 2-(3-n.1-)semený plod, tobolku n. nažku, semene opatřeného často míškem a po většině hojným bílkem, v jehož ose leží zárodek. P. čítají asi 400 druhů rozšířených v mírném a teplém pásmu po celé zeměkouli a náležejících 14 rodům. Z těchto roste v Evropě i v Čechách jedině Polygala L., vítod. Děd.