Ottův slovník naučný/Polívka

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Polívka
Autor: Emil Smetánka, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 114—116. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Související: Autor:Jan Polívka, Autor:Jiří Polívka, Autor:František Polívka
Související články ve Wikipedii:
Jiří Polívka, Osvald Polívka, František Polívka

Polívka: 1) P. Jan, inženýr (* 8. led. 1827 v Kaníně — † 27. list. 1892 v Praze). Po ukončení studia středního vstoupil r. 1845 na techniku v Praze, později studoval na umělecké akademii, a to r. 1848 v Praze a r. 1849 ve Vídni. Roku 1850 vstoupil do státní služby a přidělen k stavebnímu ředitelství v Záhřebě. Účastnil se pozemních a silničních staveb v Chorvatsku a Slavonii. Roku 1857 přestoupil k západní dráze cís. Elišky a přidělena mu stavba trati železniční z Enže, r. 1860 poslán do Salcpurku, r. 1862 přeložen do Kemelbachu, r. 1864 do Neulengbachu jako přednosta trati. Roku 1868 přestoupil k Buštěhradské dráze a vedl stavbu trati Vejhybka–Březno. Roku 1872 jmenován vrchním inspektorem všech tratí této dráhy. Roku 1880 povolán předsedou srbského ministerstva Ristićem za ředitele stavby železnice v Srbsku, avšak již za půl roku následkem poměrů nastalých změnou ministerstva vzdal se funkce této a vrátil se na dřívější své místo k Buštěhradské dráze v Praze. Roku 1890 vstoupil do výslužby. Byl horlivý činný člen »Spolku architektův a inženýrů pro království České«, do jehož listu psal četné články odborné. Znám jsa svými zkušenostmi a vědomostmi odbornými byl volán za rádce ve všech důležitějších technických záležitostech města Prahy.

2) P. Jiří

3) P. Osvald, vynikající architekt český, bratr před. (* 24. květ. 1859 v Enži u Lince). Vystudovav reálku r. 1878 vstoupil na vys. školu technickou v Praze a po absolvovaní v r. 1883 vstoupil do praxe k civ. inž. Achil. Wolfovi. Roku 1885 jmenován assistentem pro pozemní stavitelství na německé technice v Praze a byl až do r. 1889 assistentem prof. Zítka. Projektoval společně se staveb. radou Ant. Wiehlem budovu Pražské městské spořitelny a samostatně navrhl a vedl stavby: Zemské banky království Českého v Praze; Živnostenské banky pro Čechy a Moravu; Filiálky České eskomptní banky v Karlových Varech; Pražské městské pojišťovny a mnoho jiných budov. Roku 1901 vyznamenán titulem c. k. stavebního rady.

4) P. František, přírodopisec čes. (* 1860 ve Bříze u Králové Hradce), vystudovav gymnasium v Králové Hradci a filosofickou fakultu v Praze, stal se r. 1884 vychovatelem v Nasavrkách u Chrudimi. Roku 1886 byl povolán jakožto supplující učitel na české gymnasium do Olomouce. Roku 1902 stal se ředitelem čes. reálky tamtéž a byl jmenován okresním školdozorcem pro české školy obecné městského okresu olomouckého. Kromě článkův a pojednání v časopisech vydal o sobě spisy: Etymologický slovníček latinského názvosloví přírodopisného (Praha, 1883, 2 d.); Pod drobnohledem, prostonárodní výklady přírodovědecké (Olomouc, 1888); Cizopasné rostliny jevnosnubné (v programmech olomouckého gymnasia z r. 1890 a 1891); Rostlinopis pro nižší třídy škol středních (Olomouc, 1896, 3. vyd. 1899); Živočichopis pro nižší třídy škol středních (t., 1897, 2. vyd. 1899); Klíč k určování našich nejrozšířenějších rostlin jevnosnubných (t., 1898, 2. vyd. 1902). Největší dílo P-kovo, poctěné Šetkovou cenou »Svatoboru« a podporou České akademie, jest Názorná květena zemí koruny České, obsahující přes 3000 původních vyobrazení (1899-1903).[red 1]

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Ve 28. dílu byl k heslu Polívka uveřejněn dodatek, viz Polívka (dodatek).