Ottův slovník naučný/Podolí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Podolí
Autor: František Teplý, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 1026–1027. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Podolí (Mnichovo Hradiště)
Související články ve Wikipedii:
Podolí (Rožďalovice), Podolí (Kolinec), Podolí I, Podolí II, Podolí (Prachatice), Podol, Podolí (Vojkov), Podolí (Ratibořské Hory), Podolí (Praha), Podolí (Jankov), Podolí (Letovice), Podolí (okres Brno-venkov), Podolí (okres Uherské Hradiště), Podolí (Bouzov), Podolí (okres Žďár nad Sázavou), Podolí (okres Vsetín), Podolí (okres Přerov), Podolí (Borač), Podolí (Mohelnice)

Podolí: 1) P., ves v Čechách, hejtm. Mnich. Hradiště, okr., fara a pš. Bělá pod Bezd.; 166 d., 1133 ob. č. (1890), 2tř. šk., pš., 4 mlýny, výroba suken a bavln. látek, opodál popl. dvory Dvůr Panin a Paterov. – 2) P., ves t., hejtm. Jičín, okr. Libáň, fara a pš. Rožďalovice; 26 d., 161 ob. č. (1890). – 3) P. (Podolen), víska t., hejtm., okr., fara a pš. Kaplice; 3 d., 16 ob. n. (1890). – 4) P., ves t., hejtm. a okr. Klatovy, fara a pš. Běšiny; 18 d., 149 ob. č. (1890), mlýn a opodál kosteliště a samota sv. Bartoloměj. Alod. statek (100,49 ha) se dvorem a pivovarem drží Václav Webr. – 5) P. (Unter-Haiming), ves t., hejtm., okr. a pš. Krumlov, fara Svéraz; 12 d., 69 ob. n. (1890). – 6) P., víska t. u Bohumilic, hejtm., okr., fara a pš. Ledeč; 7 d., 40 ob. č. (1890), továrna na lepenku. – 7) P., ves t., hejtm., okr., fara a pš. Mělník; 96 d., 816 ob. č. (1890), pivovar, uměl. mlýn a olejna. – 8) P. Podol, ves t., hejtm. Nové Město, okr. Opočno, fara Vys. Újezd, pš. Třebechovice; 9 d., 59 ob. č. (1890). – 9) P., ves t., hejtm. a okr. Písek, fara a pš. Bernartice; 60 d., 401 ob. č. (1890), 3tř. šk., čásť obce Rastavy. Na zdejší tvrzi seděl r. 1360 panoše Jan z Podolí, spolupatron kostela v Ratajích. Čásť vesnice náležela k arcibisk. panství vltavotýnskému již r. 1379. Jan PodoIec z P., syn Ješka řeč. Stolička, dal záduší ratajskému 1 ½ kopy č. gr. r. 1369. Na pusté tvrzi podolské hospodařili r. 1477 Václav a Oldřich Bechyňové z Lažan, kteří měli dědiny ve Lhotě, Borovanech, Ratajích a něco v Bernardicích. Z rodu Bechyňů vypadla polovice zboží r. 1604 po smrti Petra B. z Lažan veřejnou dražbou na Annu Puchfelderovou rozenou Zelingerovnu z Hennersdorfu, jež r. 1606 prodala ji Theofilu Krystekovi (Cristecius), rektoru jesuitské kolleje v Praze. Témuž propustil r. 1623 Oldřich Bechyně druhou půlku. Od té doby zapadlo P. se statkem bernardickým do panství opařanského. Fr. Teplý.10) P., ves t., hejtm. a okr. Písek, fara Radobytce, pš. Čížová u Písku; 22 d., 152 ob. č. (1890), ložisko dobrého jílu. Na svobodném dvorci vládl kolem r. 1405 Beneš z Podolí a bratr jeho Mikuláš Volyňský, měšťan písecký. Ve stol. XV. připadla první půle k Varvažovu, druhá k Drhovli. Fr. Teplý.11) P., ves t., hejtm., okr., fara a pš. Prachatice; 21 d., 106 ob. č., 9 n. (1890), 1tř. šk. čes. a 1tř. něm. šk. (vydrž. Schulvereinem). – 12) P., osada t., hejtm. Sedlčany, okr. Sedlec, fara a pš. Jistebnice; 16 d., 87 ob. č. (1890) a opodál popl. dvůr Ludvíkov. – 13) P., víska t., hejtm. Sedlčany, okr. a pš. Votice, fara Janovice; 2 d., 37 ob. č. (1890), popl. dvůr a hájovna. – 14) P., ves t., hejtm. Sedlčany, okr. Votice, fara Šlapánov, pš. Jankov; 14 d., 128 ob. č. (1890), rustikální dvůr a samota Mouřenín. – 15) P., ves t., hejtm. Sedlčany, okr. Votice, fara Vojkov, pš. Kosová Hora; 14 d., 97 ob. č. (1890), dva mlýny. – 16) P., ves t. na Chotovinském potoce, hejtm. a okr. Tábor, fara a pš. Ratibořské Hory; 24 d., 208 ob. č. (1890), mlýn. P. bývalo samostatným statkem, kolébkou Čáslavů z Podolí, kteří zvali se tak podle praotce Čáslava, známého z r. 1452. K r. 1520 seděli zde Měděncové z Ratibořic, po Janu Podolském z Olbramovic (1504). Jan Měděnec prodal P. r. 1542 Zdeňkovi z Malovic na Chýnově. Týž sice r. 1544 směnil podolskou tvrz za Dvořiště s paní Mandalenou ze Chřenovic; ale když ona některé podmínky splniti nemohla, vzal statek r. 1551 zpět a přivtělil jej trvale k Chýnovu. Fr. Teplý.17) P., ves t. na pr. bř. Jizery a na železniční trati Bakov-Turnov, hejtm. a okr. Turnov, fara Loukov, pš. Svijany-P.; 35 d., 268 ob. č. (1890), telegraf. stanice a mlýn a přádelna bavlny. Památné krvavou noční bitkou 26. čna 1866, jež Prusům uvolnila čáru pojizerskou. – 18) P., obecně Podol, far. ves na pravém bř. Vltavy pod posvátným Vyšehradem, hejtm. a okr. Král. Vinohrady, pš. Pankrác; 110 d., 1854 ob. č. (1890), s Dvorci 187 d., 3515 obyv. č., 13 n., 6 ciz. (1900), starožitný kostel sv. Michala archanděla ze XIII. stol., šk. o 10 tř., průmyslová pokračovací škola, zastávka parníků, čtvery vápenice (v nichž se vyrábí též hydraulické vápno, zvané »podolské«, a portlandský cement), cihelna, továrny na dlaždice, falcované tašky z cementu, fermeže, oleje a tuky, čistírna peří, pražská a vinohradská vodárna. Hlavním zaměstnáním obyvatelstva je zelinářství a zahradnictví. Výletní místo Pražanů. Osady okolo Vyšehradu náležely knížatům českým. P. v listinách poprvé se připomíná r. 1222; tehdy měla kapitola vyšehradská v P. dvůr a přívoz. Po bitvě na polích pankráckých (1421) měšťané Starého města vzali ve své vlastnictví ves P. s Dvorci popl., vinice, chmelnice a pole, jež dosud drželo proboštství pražské a záduší vyšehradské. Roku 1547 Ferdinand I. konfiskoval P. a Dvorce měšťanům staroměstským a daroval obé klášteru zbraslavskému. Před r. 1600 klášter prodal P., načež jmenuje se pánem gruntu vsi P. a Dvorců Jakub Granovský z Granova. (Srv. Pol. a škol. okres vinohradský, Praha, 1898, str. 128). – 19) P. (Padol), ves t., hejtm. Žamberk, okr. Rokytnice, fara Vel. Uhřinov, pš. Vel. Zdobnice; 31 d., 181 ob. n. (1890). – 20) P. popl. dvůr, pivovar a lihovar t., hejtm. Benešov, okr. Vlašim, fara Hrádek, pš. Načeradec. Stávala zde tvrz, kdysi sídlo majetníků statku načerackého. Tvrz přeměněna na špejchar, který r. 1854 zbořen. – 21) P. Bílé viz Podol 5). – 22) P. Vápenné viz Podol 6).

23) P., ves na Moravě, hejtm. a okr. Boskovice, fara a pš. Letovice; 34 d., 180 ob. č. (1890). – 24) P. (Kritschen), ves t., hejtm. a okr. Brno, fara Šlapanice; 148 d., 1007 ob. č. (1890), 3tř. šk. ob. a pokrač. hospod., fil. kostelík, pš., záložna a mlýn. Panství P. s Velešovicemi, Komárovem a Mokrou má 699 ha polí; náleží k němu zámek, dvůr pivovar a sladovna, majetek král. dom. kapituly v Brně. P. příslušelo ke klášteru zábrdovskému r. 1237, načež rozděleno bylo ve dva díly, z nichž jeden koupila kapitola sv. Petra v Brně, jiný drželi vladykové z Lelekovic. – Ves povstala ze dvou osad: Křičně (připom. se r. 1386) a P., které se v XV. stol. spojily. Nedaleko stávaly zaniklé vsi Vážany a Želovice. Nalezeny tu starobylé nástroje kostěné. – 25) P., ves t., hejtm. Dačice, okr., fara a pš. Jemnice; 208 d., 1111 ob. č., 57 n. (1890), hřbit. kostel sv. Jakuba. P. jest předměstí města Jemnice. – 26) P., ves t. při řece Olšavě, hejtm. a okr. Uh. Hradiště, fara Derfle, pš. Kunovice; 112 d., 535 ob. č. (1890), 1tř. šk., mlýn, vinařství a rolnictví. Ves trpí povodněmi. Připomíná se r. 1421, kdy byla majetkem kláštera velehradského. – 27) P., ves t., hejtm. a okr. Litovel, fara a pš. Buzov; 42 d., 322 ob. č. (1890). – 28) P., ves t., hejtm. a okr. Nové Město, fara a pš. Hor. Bobrová; 32 d., 163 ob. č. (1890). – 29) P., ves t., hejtm. a okr. Valašské Meziříčí, fara Loučka, pš. Bránky; 63 d., 380 ob. č., 3 n. (1890), 1tř. šk. Deskový statek drží Otto Mesenský. – 30) P., ves t., hejtm., okr. a pš. Přerov, fara Domaželice; 32 d., 171 ob. č. (1890). – 31) P., ves t., hejtm. a okr. Tišnov, fara Lomnice, pš. Doubravník; 17 d., 114 ob. č. (1890). – 32) P., předměstí Mor. Budějovic t., hejtm. Znojmo; 109 d., 693 ob. c., 48 n. a 7 jiné nár. (1890). – 33) P. Hrubé n. Veliké (Gross-Poidl), ves t., hejtm. Zábřeh, okr. a pš. Mohelnice, fara Vyšehoří; 41 d., 263 ob. n. (1890). – 34) P. Malé, Podolíčko (Klein-Poidl), ves t., hejtm. Zábřeh, okr. a pš. Mohelnice, fara Vvšehoří; 23 d., 158 ob. n. (1890).

35) P., ves ve Slezsku, hejtm. a okr. Opava, fara a pš. Hradec u Opavy; 132 d., 1018 ob. č., 157 n. (1890), na hřbitově kaple sv. Jakuba s hrobkou potomků rodiny Lichnovských; 4tř. škola a útulna pro sestry III. řádu sv. Frant. Seraf. s industr. školou, pila a dva mlýny (1 uměl.). K obci náležejí skupiny chalup u Kajlovce a za mostem.