Ottův slovník naučný/Podol

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Podol
Autor: Otakar Svoboda, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 1025. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Podolí (Mnichovo Hradiště)
Související články ve Wikipedii:
Bílé Podolí, Vápenný Podol
Č. 3233. Znak měst. Podola Bílého.

Podol: 1) P., ves v Čechách, hejtm., okr., fara a pš. Mnich. Hradiště; 31 d., 221 ob. č. (1890), 2tř. šk. a nedaleko popl. dvůr a ovčín Arnoštov a vrch Kačov. – 2) P., ves u Opočna, viz Podolí 8). – 3) P., ves t., hejtm. Roudnice, okr. Libochovice, fara Charvatce, pš. Budyně n. O.; 31 d., 168 ob. č. (1890). – 4) P., ves t., hejtm. Král. Vinohrady, viz Podolí 18). – 5) P. Bílý nebo Podolí Bílé, městečko t. na Doubravce, hejtm. a okr. Čáslav, fara Zdislav; 113 d., 872 ob. č. (1890), fil. kostel sv. Václava, pš. a telegraf (v místě), výr. trhy a zemědělství. Čásť obce Koukalka a Pazderna. Kdy P. založen a na městečko povýšen, neznámo. R. 1687 cís. Leopold obdaroval městečko rozličnými privilejemi; tehda náleželo Bernardu sv. p. z Věžník. Erb městský (vyobr. č. 3233.): v modrém štítě na zeleném trávníku dubovým listím ověnčený divý muž, držící v pravé ruce palmu; na pravo u jeho nohou zlaté písmeno W, na levo M. – 6) P. Vápenný, Podolí Vápenné, ves t., hejtm. a okr. Chrudim; 33 d., 270 ob. č. (1390), kostel sv. Václava z r. 1788, 3tř. šk., pš., telegr., stanice dráhy rak.-uh. stát. spol. (odbočka z Přelouče přes Heřm. Městec), četn. stanice, knížecí lesní správa, občan. záložna, 10 lomů na vápenec, mlýn na mletí vápence, 2 dvojité peci vápenné, lázně, léčivé zřídlo (+8° R) proti kožním nemocem, dně, rheumatismu, chudokrevnosti, chorobám jaterním, neduhům sleziny a měchýře, starým otokům a hlízám. Z vápence podolského pálí se vápno, lze jej též leštiti a zhotoveny z něho zvláště hlavní oltář v chrámě sv. Salvatora v Chrudimi a rakev pro cís. Leopolda II. ve Vídni. – Z nejstarších držitelů P-a uvádí se Svašek z Podole, který r. 1415 podepsal stížný list ke sněmu Kostnickému. Koncem XV. stol. držel P. Jan z Kunčího, kterýž r. 1513 prodal jej Heřmanu Trčkovi z Lípy. R. 1534 P. dostal se Zdeňkovi Trčkovi z Lípy, kterýž jej přenechal Janu T. z L. Týž prodal r. 1577 P. Václavu Plesovi Heřmanskému ze Sloupna seděním ve Stolanech, načež po smrti jeho r. 1608 od císaře Rudolfa II. Ladislav Berka z Dubé jej koupiv, spojil jej s panstvím heřmanoměsteckým. – O lázních viz Blažek Ant., Vápenný P. (»Historické Rozhledy« roč. V., c. 1.); Alois Klaus, Heřmanův Městec a okolí. Ot. Svoboda.