Ottův slovník naučný/Podezření útěku

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Podezření útěku
Autor: František Storch
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 1003. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Podezření útěku v řízení trestním. Vzhledem k důležitosti, kterou má přítomnost obviněného a osobní jeho účastenství v řízení tr. pro účel tohoto řízení, zákon poskytuje orgánům řízení konajícím řadu prostředků, jichž mají se uchopiti, je-li odůvodněno podezření: a) proti obviněnému nepřítomnému, že uprchl (o tom viz Nepřítomnost obviněného v říz. tr.), a b) proti obviněnému přítomnému, že uprchnouti hodlá. Podle rak. ř. tr. z r. 1873 jsou v tomto druhém případě takovými prostředky: 1. vydání rozkazu postavovacího (§ 175); 2. vzetí do prozatímného zjištění nebo do řádné vazby vyšetřovací (§§ 175, 177, 178, 180, § 452, č. 1 a 3), nebo v některých případech jakožto náhrada vazby daní jistoty (§§ 192–195). Dotčených prostředků lze užiti nejen, když obviněný již konal přípravy k útěku, nýbrž i když Podezření útěku Podezření útěku jinými určitými okolnostmi jest odůvodněno. Jako takové okolnosti zákon — mimo »jiné závažné příčiny« — jmenuje: velikost trestu, jenž obviněného podle pravděpodobnosti očekává; potulný jeho život; nebo že jest to člověk v krajině neznámý, nebo bez průkazu nebo bez domova (§ 175, č. 2). Mimo to jsou přípravy nebo pokus útěku při obviněném, který již jest ve vazbě, důvodem, aby byl na čas spoután (§ 188). -rch.