Ottův slovník naučný/Pochva

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Pochva
Autor: Václav Rubeška, Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 13. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pochva

Pochva: 1) P. (gynaekol.) jest čásť pohlavního ústrojí ženy, sloužící ke kopulaci, a tvoří svalovou rouru 10—12 cm dlouhou od dola a z předu nahoru a do zadu probíhající a mírně esovitě zakřivenou. Dolení konec jest obklopen v panenském stavu blanou panenskou (hymenem), hoření je přirostlý kolkolem k hrdlu děložnímu tak, že jeho dolení as 1 cm dlouhý oddíl vyčnívá do p-vy a nazývá se čípek. Otvor na jeho dolením konci vedoucí do hrdla nazývá se zevní branka. Vnitřek p-vy kryt je sliznicí v hojné příčné řasy na přední i zadní stěně složenou. Při roztažení se tyto řasy vyrovnávají. P. prázdná tvoří jen příčnou štěrbinu tím, že leží přední stěna na zadní, ale je schopna značného rozšíření, zvláště za těhotenství, v němž stěny její zmohutňují, prosakávají a poddajnými se stávají. Ra.

2) P., pošva, pouzdro pro uschování čepele poboční zbraně nahé, sečné a bodné, tudíž meče, kordu, šavle, palaše, bodáku, tesáku, dýky atd., když člověk jí právě nepotřebuje; p. zhotovena z usně s vnitřním vyplněm a sesílením z tenounkých deštiček a pak opatřena kováním nahoře při ústí, dole na konci a uprostřed pro řemen opasníku, nebo ze železa, ano i ze dřeva. FM.