Ottův slovník naučný/Plná moc

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Plná moc
Autor: Ferdinand Heller mladší
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 931. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Plná moc

Plná moc jest listina, kterou vvdává zmocnitel zmocněnci o obsahu smlouvy o zmocnění mezi nimi učiněné. Zmocněnec musí se vykázati plnou mocí, když za zmocnitele zřizuje notářský akt, v kterémžto případě také podpis zmocnitelův na plné moci musí býti ověřen, při podpisování závazných směnečných prohlášení, při účastnění se nuceného prodeje nemovitosti a spoludražení a konečně při zastupování na soudě ve sporech. V tomto posledním případě může býti p. m. buď zvláštní zmocňující pouze k jednotlivému úkonu, nebo všeobecná t. zv. processní p. m. Processní p. m. zmocňuje dle zákona (§ 31 s. civ. ř.) k podání a přijetí žalob a ku provedení celé soudní pře a všech opravních prostředků, jakož i k přijetí odpůrcem placených soudních útrat. V tomto směru nemůže zmocnitel plnou moc s účinkem proti odpůrci vůbec omeziti. Dále zmocňuje processní p. m. k ujednání smíru, k uznání neb vzdání se nároku a k exekučnímu vymáhání sporného plnění. V tomto směru může býti omezena, ale má-li omezení to býti účinné i proti odpůrci, musí býti do plné m-i pojato a jemu sděleno. Plnomocník musí se svojí plnou m-í vykázati již při svém prvém processním úkonu a soud z úřední povinnosti předložení plné m-i žádati. Viz též Plnomocenství. Hlr.