Ottův slovník naučný/Plerom

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Plerom
Autor: Ladislav František Čelakovský
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 897–898. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Plerom. U rostlin jevnosnubných jak na vrcholku vegetačním kořene i lodyhy není vrcholkové čili terminální buňky jedné, nýbrž nalézá se tam celá skupina initiálních buněk meristematických, jež svým pomnožováním (dělením) zprostředkují vrcholkový vzrůst příslušných údů. Výtvarné tkanivo jest tu vůbec od prvopočátku rozlišeno v několik tkaniv podružných, jejichž přihrádky buněčné (na průřezech podélných lodyhou neb kořenem) řadí se k sobě v soustředné čili konfokální paraboly. Ve stonku meristem vrcholkový skládá se nejčastěji z částí tří (řidčeji dvou), jež nazývají se: dermatogen, periblem a p. – Dermatogen jest buněčná vrstva nejzevnější, z níž povstává pokožka nejčastěji též jednovrstevná. Přímo pod dermatogenem leží několikavrstevný periblem v podobě dutého, nahoře oble uzavřeného válce, jenž dává vznik primární kůře. Nejvnitřněji pak nalézá se a periblemem objat jest rovněž několikavrstevný p., z něhož u jednoděložných rostlin tvoří se centrální cylindr svazků cevních, u nahosemených a dvouděložných kruh svazků cevních s příslušnou dření a paprsky dřeňovými. V p-u záhy rozlišují se začátky svazků cevních v podobě t. zv. pruhů prokambiálních (procambium), složených z buněk většinou protáhlých a to namnoze prosenchymatických. Na vrcholcích kořenův u rostlin jevnosnubných k dermatogenu, periblemu a p-u přistupuje krom toho ještě jakožto čtvrtá vrstva meristematická t. zv. calyptrogen, t. j. vrstva, z níž se tvoří čepička kořene (viz Kořen). lč.