Ottův slovník naučný/Pleospora

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Pleospora
Autor: Ladislav František Čelakovský
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 897. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Pleospora Rabenh., rod hub vřeckatých (Ascomycetes) z oddělení tvrdohub (Pyrenomycetes), čeledi Sphaeriales a řádu Pleosporaceae. S ostatními (22) zástupci řádu tohoto má P. to společné, že plodnice čili perithecie kožovité nebo blánité odděleně a přímo (t. j. bez prostřednictví nějaké podušky – stroma) pohrouženy jsou více méně ve vrstvách kůry neb listů, později však zrušením resp. odvržením společných vrstev je kryjících z veliké části se uvolóují a svým bradavkovitým neb kuželovitým ústím ven vynikají. V rodě P. plodnice jsou kulaté, černé, hladké, s ústím bradavkovitým, s četnými podlouhlými neb válcovito-kyjovitými vřecky, jež obsahují po 8 výtrusech podlouhlých, podlouhle vřetenovitých, vejčitých až vejčito-kyjovitých, hnědých až bezbarvých, stěnovitých, t. j. příčnými a podélnými přehrádkami ve více buněčné pletivo rozdělených. Mezi vřecky stojí šťavnatá vlákna (parafysy). – Vedle perithecií tvoří P. též pyknidy a jednoduché konidiofory (Alternaria etc.). Druhy rodu P. na bylinných částech, t. j. na stoncích a listech rozmanitých rostlin, způsobují svými blízko vedle stojícími plodnicemi černými neb tmavohnědými dojem, jakoby části ty počerněny byly sazemi. Namnoze ovšem objevují se houby ty na řečených částech již odumřelých, ale stává se pak nejednou, že odtud podhoubí zachvacuje i části zdravé, jež odumírají. V případě tom tudíž ze saprofytů státi se mohou parasiti více méně škodní. Na rozmanitých rostlinách vyskytují se u nás obecné druhy P. herbarum Tul. a P. vulgaris Niessl. Cibulím hyacintu jest velmi škodná P. Hyacinthi Sor., řepce olejné P. Napi Fuck. Listy mladých jilmů skvrnami znetvořuje a posléze hubí P. Ulmi Fr. var. minor Allescher. lč.