Ottův slovník naučný/Phycomycetes

Ottův slovník naučný
Phycochromaceae	Phycomycetes	Phygadenon

Údaje o textu
Titulek:	Phycomycetes
Autor:	Ladislav František Čelakovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 691–692. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Phycomycetes (řasohouby, houby řasám podobné), oddělení hub o stélce jednobuněčné, buď v podobě puchýřů, jež celé přemění se na výtrusnice (mnohé Chytridiaceae), anebo v podobě vláknitého podhoubí mycelium), jež za okolností normálních alespoň s počátku tvoří jednu jedinou rourovitou buňku rozvětvenou (odtud též název Siphomycetes, sipho = roura) téhož vrcholkového vzrůstu, jaký mají rourovité stélky nejblíže příbuzných řas zelených, Siphoneí. Podhoubí nemá tudíž přihrádek, čímž Ph. liší se od hub typických s podhoubím článkovaným (Mycomycetes, houby pravé), u kterých následkem toho vzrůst vrcholkový děje se pomocí t. zv. buňky vrcholkové čili terminální, Ph-tům scházející. Jenom v době, kdy na podhoubí Ph-tů mají se vytvořiti rozplozovací ústroje, určité části rourovitého podhoubí oddělí se přihrádkami od ostatního nečlánkovaného tělesa. Také za různých abnormálních podmínek kultury podhoubí některých Ph-tů mohou tvořiti přehrádky, jež však nevznikají v pořádku pravidelném, pročež v tom případě nelze mluviti o vzrůstu pomocí terminální buňky. Ph. rozmnožují se nepohlavně endosporami, tvořenými uvnitř výtrusnic, anebo konidiemi. Endospory pak jsou buď rejdivé buňky čili vířivé výtrusy (zóospory), anebo výtrusy blanou obklopené, nepohyblivé (aplanospory, též zkrátka výtrusy – spory zvané). Pohlavní množení děje se buď t. zv. výtrusy spájivými čili zygosporami (lépe konidiemi spájenými čili zygokonidiemi, nebo výtrusy vaječnými (óosporami), jež se tvoří ve vejcorodech (óogoniích) po předchozím oplození jich antheridiemi, řidčeji spermatozoidy (Monoblepharidae). – Houby mikroskopické, často však, zvláště když v massách rostou, pouhému oku patrné. Některé žijí saprofyticky, a to buď ve vodách, přisedajíce na rozmanitých předmětech původu organického (odumřelých částech rostlinných, odumřelých tělech hmyzu atd.), anebo mimo vodu, v rozmanitých neživých podkladech organických, z nichž pak do vzduchu tvoří oku patrné povlaky plísňovité, složené namnoze ze stopek plodních, jednoduchých neb rozvětvených, hustě při sobě stojících s příslušnými ústroji rozplozovacími, obyčejně nepohlavními. Druhá čásť Ph-tů náleží mezi parasity, kteří se přiživují v buňkách nebo pletivech rostlin vodních a pozemních (řidčeji na živých tělech živočichů nižších), na nichž rovněž často tvoří oku viditelné povlaky plísňové. Podle způsobu života, t. j. zdali rozplozovací ústroje zakládají se ve vodě či ve vzduchu, anebo aspoň zdali do toho kterého ústředí vypouštějí buňky k rozplozování určené, jeví se u příslušníků Ph-tů, ať saprofytův, ať parasitů, jistý rozdíl. Kdežto totiž Ph-ty vodní mají namnoze jen výtrusy nahé a pohyblivé, nalézáme u Ph-tů přizpůsobených k ústředí vzdušnému blanou obklopené výtrusy nehybné (aplanospory) anebo rovněž nepohyblivé konidie.

Ph. dělí se na 3 skupiny: Chytridiaceae, Zygomycetes a Oomycetes. Vždy parasitické Chytridiaceae nemají podhoubí, i tvoří na povrchu neb uvnitř buněk rostlinných (nejčastěji řas) neb živočišných (nálevníků, vajíček vířníků atd.) puchýřovité výtrusnice s rejdivými buňkami (zóosporangie), přisedající někdy na nitkovitém, jemně rozvětveném, rudimentárním podhoubí (vlastním to čerpadle výživných látek). Místo nich někdy se tvoří nepohlavně nebo pohlavně vzniklá sporangia tlustoblaná (pohlavně vzniklá sporangia mohla by se nazývati óosporangia), jež v obou případech teprve po delším odpočinku uvnitř tvoří zóospory. Zygomycetes vyznačují se rourovitým, namnoze bohatě rozvětveným podhoubím, jehož některé části (větve) mění se v ústrojí rozplozovací. Nepohlavní rozplozování děje se nepohyblivými, blanou opatřenými výtrusy (aplanosporami) nebo konidiemi, pohlavní rozplozování zygosporami (lépe zygokonidiemi), jež vznikají kopulací dvou buněk (konidií). Saprofyti a parasiti. Oomycetes. Jako předešlé, jenže nepohlavní rozplozování mimo konidiemi děje se též nahými výtrusy rejdivými (zóosporami), kdežto pohlavní rozplozování děje se výtrusy vaječnými (óosporami), jež vznikají uvnitř vejcorodů (óogonií) oplozením vajíček (óosfér) buď pomocí nehybných pelatek (antheridií) nebo pomoci pohyblivých tělísek chámových (spermatozoidů). Saprofyti i parasiti. lč.