Ottův slovník naučný/Petersen

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Petersen
Autor: Václav Rosický, Hynek Vysoký, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 604. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Julius Petersen

Petersen: 1) P. Niels Mathias, filolog a historik dánský (* 1791 v Sanderumu na Fyně – † 1862 v Kodani). Přednášel od roku 1845 filologii severskou na universitě kodaňské. Vydal: Dansk Orddannel-seslaere (1826); Det danske, norske og svenske Sprogs Historie (1829–30, 2 sv.); Danmarks Historie i Hedenold (2. vyd. 1854–55, 3 sv.); Haandbog i den gammel-nordiske Geographi (1834, 1. sv.); Historiske Fortaeilinger om Isla endernes Foerd hjemme og ude (1839–44, 4 sv.; 2. vyd. 1862–68); Nordisk Mythologi (2. vyd. 1862); Bidrag til den oldnordiske Literaturs Historie (1866); Bidrag til den danske Literaturs Historie (2. vyd. 1867–1871, 5 sv.), úplné dějiny písemnictví dánského po začátek XIX. století. Drobných spisů P-ových vyšly 4 sv. (1870–74). Srv. Bondesen, Smaa Mindeblade om N. M. P. (Kod., 1891).

2) P. Adolf Cornelius, hvězdář něm. (* 1804 – † 1854), byl od r. 1827–50 observátorem při hvězdárně altonské, pak ředitelem t.; objevil 4 vlasatice a shledal, že hvězda 7.–8. vel. pozorovaná 10. kv. 1795 Lalandem byl Neptun. Za H. C. Schumachera pracoval o trigonom. měření Dánska a po jeho smrti redigoval »Astr. Nachr.« Velmi četná pozorováni a výpočty týkající se vlasatic a planetoid jsou uveřejněny v »Astr. Nachr.« sv. 7.–38. VRý.

3) P. Eugen, klass. archaeolog německý (* 1836 v Heiligenhafen v Holštýnsku). Studoval klass. filologii a archaeologii na universitách v Kielu a Bonnu, v l. 1859–61 konal studijní cestu po Italii, r. 1862 habilitoval se pro klass. archaeologii v Erlankách, r. 1864–69 působil jako gymn. učitel v Husumu, r. 1869–73 v Plönu, r. 1873 stal se řádným prof. klass. archaeologie v Derptě, r. 1879 v Praze, kde působil až do r. 1886 a účastnil se rakouských výprav archaeologických do Samothraky (1880) a do Malé Asie (1882, 1884, 1885). R. 1886 přijal místo gymn. prof. v Berlíně, byl však záhy potom jmenován 1. sekretářem německého archaeol. ústavu v Athénách, r. 1887 stal se 1. sekretářem arch. ústavu v Římě, kde dosud působí. 1) P. náleží k nejlepším archaeologům soudobým. Z velikého počtu publikací jeho uvádíme: Kritické vydání Theofrastových charaktérů (Lip., 1859); Kritische Bemerkungen zur ältesten Geschichte der griech. Kunst (Plön, 1871); Die Kunst des Pheidias am Parthenon und zu Olympia (Berl., 1873); Reisen in Lykien, Milyas u. Kibyratis, spolu s Luschanem a j. (Víd., 1889); Die Städte Pamphyliens u. Pisidiens, s Niemannem, vydáno hrabětem Lanckorońskim (t., 1890–92, 2 d.); Vom alten Rom (Berühmte Kunststätten, I., Lip., 1898, nyní již 2. vyd.); Die Marcus-Säule auf Piazza Colonna in Rom, spolu s Domaszewskim a Calderinim (Mnichov, 1896); Trajan's Dakische Kriege. Nach d. Säulenrelief erzählt. I Der erste Krieg (Lip., 1899). Konečně uvésti jest programmy university derptské a přehojná pojednání v odborných časopisech německých a italských. Nyní připravuje publikaci reliefů z Ara Pacis Augustae nákladem rakouského archaeologického ústavu. Vý.

4) P. Jakub Julius, lékař dánský (* 1840 v Rönne). Vzdělav se v lékařství v Kodani a v Berlíně, působil jako městský lékař v Kodani, r. 1893 stal se prof. dějin lékařství v Kodani. Zabýval se mnoho otázkou léčitelnosti tuberkulosy, v pozdější době pak přilnul k dějinám lékařství. Nejvýznamnější jsou jeho do němčiny přelož. práce Hauptmomente in der geschichtlichen Entwickelung der medicinischen Therapie (Kodaň, 1877) a Hauptmomente in der älteren Geschichte der med. Klinik (t., 1889 a 1890).

5) P. Marie, spisov. něm. (*ve Frankfurtě n. O. – † v útlém věku 30. čna 1859). Napsala něžné pohádky trvalé ceny Princessin Ilse. Ein Märchen aus dem Harzgebirge (Berl., 1850) a Die Irrlichter (t., 1854), jež nabyly neobyčejné obliby, jak svědčí přečetná vydání.