Ottův slovník naučný/Periploca

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Periploca
Autor: Josef Dědeček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 485. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Periploca [periploka] L., svidina (něm. Schlinge), rod rostlin tolitovitých (Asclepiadeae), pěstovaný druhem P. graeca L., s. řecká, jako keř pnulý, až 5 m vysoký, v Syrii, v jižní Sibiři, v Levantě a v Řecku domácí. Větve jeho jsou šedočernavé, značně dlouhé, s listy vstřícnými, vejčitými, celokrajný i a na líci lesklými. Květy skládají úžlabíčkové n. konečné vrcholíky a mají 5klaný kalich, kolovitou korunu, vně zelenavě žlutou, uvnitř tmavě nachovou a bělohuňatou, 5klaný medníkový věnec o 5 růžcích a 5 vyčnívajících tyčinek s prašníky na hřbetu vousatými. Jejich zrnitý pel jest v pouzdrech prašníkových často spojený v brylky snadno drobitelné. Dva válcovité hladké měchýřky obsahují semena na konci čuprynatá. P. g., vídaná i v odrůdě var. angustifolia, hodí se dobře k pokrývání stěn, besídek i kmenů, snášejíc v teplejších chráněných polohách i naši zimu. Celá rostlina oplývá ostrou mléčnou šťavou. Děd.