| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Pelasgové |
| Autor: |
Justin Václav Prášek |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 420. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Pelasgové |
Pelasgové (Πελασγοί), kmen starořecký. Nejstarší paměti o něm, zachované v Iliadě, Odysseii, Hésiodem a s části Hérodotem, vypovídají, že P. obývali kdysi v Épeiru, kdež středem jejich byla Dódóna (v. t.), hlavní božiště Dia Dódónského Pelasgického, v Thessalii, kdež do historických dob čásť země zvána Pelasgiótis a vedle ní jmenováno i Argos Pelasgikon, a na maloasijském pobřeží Propontidy, odkudž v Iliadě připomínají se P. jako spolčenci Trojských. Vidno z těchto zpráv, že P. byli neveliký kmen, po výtce boha Dia vzývající a účinkem neznámých poměrů v sídlech svých rozdělený; tak sluší si vysvětlovati, že za historických dob seděli i na některých ostrovech severoaegejských, zejména na Lémnu. Tato ostrovská čásť zvána Tyrrhénskými P-gy, což spolu s »pelasgickým« nápisem r. 1886 na Lémnu objeveným (Pauli, Eine vorgriechische Inschrift auf Lemnos, Lip., 1886; Bulletin de la corresp. hellén. X., 1) dosvědčuje, že byli i lidem plaveckým, zúčastněným plaveb a loupežných podniků národů námořských za XIX. a XX. dynastie egyptské. Tím se vysvětluje, že mladší částky Odysseje jmenují P-gy i mezi obyvatelstvem krétským. Ale učená spekulace učinila již ve starověku z P-gů veliký národ, jejž pokládala buď za předchůdce Hellénů, buď, jediným toliko Dóriům jméno Hellénů přisuzujíc, všechny kromědórské kmeny za P-gy prohlašovala. Epický básník Asios tvrdil, že Řecko bylo kdysi zváno P-ií a že prvý člověk slul Pelasgos. V Athénách nejasná vzpomínka na loupežné plavby tyrrhénských P-gů z Lémna dala podnět k smyšlence o pelasgickém původu starobylé ohrady akropolské i Pelargika (v. t.), již v dějinnou soustavu přijal Hérodot, jakkoli jinak (I., 57) správně poznamenal, že za jeho doby P. obývali ještě Plakii a Skylaké při Helléspontu a Kréstón v Chalkidice. Odtud P. pokládáni vůbec za původce skalných staveb athénských, načež jim připisovány všechny »kyklopské« památky z doby, již nyní zoveme »mykénskou«. Zejména jim původem připisovány hrady a města se jmény Argos a Larissa, nejvíce přičiněním kněžstva dódónského, kteréž tím chtělo dokumentovati nejstarší ráz své svatyně. Rationalisující Eforos pokládal za původní vlasť P-gův Arkadii a vysvětloval rozptýlenost sídel jejich výbojnou povahou. Novější zkoumaní dlouho bylo závislé na antické spekulaci a až do novějších dob (nejsoustavněji de Cara ve všech posledních ročnících »Civiltà cattol.«) prohlašovalo P-gy za jinokmenné, předoasijské předchůdce Hellénův a historické repraesentanty periody »trójské« i »mykénské«. Pravý stav věci objasnili r. 1886 Holm (Geschichte Griechenlands, I. 69 sl.) a zejména E. Meyer, Forschungen zur alt. Geschichte, I.
Pšk.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pelasgové