Ottův slovník naučný/Pelargikon

Ottův slovník naučný
Pelamis bicolor	Pelargikon	Pelargonium

Údaje o textu
Titulek:	Pelargikon
Autor:	Justin Václav Prášek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 419–420. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Pelargikon (Πελαργικόν), prastaré opevnění na západní straně athénské akropole a to nad jeskyní Pánovou a v záp. sousedství Erechtheia, o devíti branách (odtud ἐννεάπυλον τὸ Π., avšak i prostě αἱ ἐννεά πύλαι) nepochybně po způsobě redut za sebou jdoucích, neboť zabíralo prostor značně veliký. Staré podání zachovalo vědomí, že P. bylo zbudováno Tyrrhény, tedy již za periody mykénské, současné se vpády a plavbami maloasijských a ostrovských národů, proto ve vážných pramenech (u Thukydida, atthidografův i nápisně) vyskytuje se tvar Πελαργικόν. Ale když učená spekulace, Hérodotem počínajíc, uváděla do athénských dějin smýšlené Pelasgy (v. t.), zváno i Πελασγικόν. Připomínají se v něm některé svatyně a Peisistratovci jsouce r. 510 př. Kr. obléháni Sparťany, zavřeli se v něm, načež, když Hippias dle úmluvy vzdal Akropolis, P. bylo rozmetáno, prostor jeho pak proklet, aby zůstával nezastavěn. Když na počátku války peloponnéské venkované hrnuli se do Athén, vykázáno jim k pobytu i P. Stavbou Propylaj a pozdější úpravou příchodu k Propylaiům byly asi všechny stopy p-ka odstraněny, z čehož vznikla mylná domněnka pozdějších, že prastará hradba Akropole kromě částí Kimonem zbudovaných byla zbytkem p-ka a dílem Pelasgů. Za novějších dob vznikla o p-ku rozsáhlá literatura, která pokoušela se řešiti otázku někdejší jeho polohy, opírajíc se při tom o domnělé zbytky uchované našich dob, dvojím směrem: buď ve způsobě devítibranného opevnění hradního vchodu, při čemž míněny jsou jednotlivé brány za sebou a v nestejné nepochybně úrovni (Robert, Philol. Unters., I., 173), anebo v podobě hradby obklopující úpatí Akropole a prolomené devaterou branou v různých stranách (A. Curtius a Kaupert, Sitzb. Berl. Akad., 1834, I.). Prvé mínění nabývá podkladu monumentálního výsledky nejnovějších výkopů, které sice Robertova mínění nepotvrzují přímo, ale ukazují, že dohad Curtiův jest nemožný. Pšk.