Ottův slovník naučný/Pelargonium

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Pelargonium
Autor: Josef Dědeček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 420. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Pelargonium Herit., čapí nos n. pelargonie, rod rostlin prostoplátečných z čel. kakostovitých (Geraniaceae), obsahující kře, polokře n. byliny listů buď celých nebo laločnatých n. dělených, dlanito- n. zpeřenožilných a květních větví buď 1květých nebo okolíkatě mnohokvětých. Květ skládá se z 5dílného kalicha, jehož zadní plátek vybíhá v ostruhu podél stopky běžící a přirostlou. Koruna jest souměrná, 5-, zřídka 4plátečná, tyčinek 10 jednobratrých, z nichž několik bez prašníků a plody zobanité, 5pouzdré, pouzder na přední straně draslavých a zobánků nadkroucených. P. roste zejména v Kapsku mnohými druhy, z nichž některé jsou beze stonku a kořene řepovitého (P. longiflorum Jacq., P. roseum Ait., P. rapaceum Jacq.). Z většiny stonkatých druhů, z nichž mnohé pěstují se odedávna pro ozdobu, a tudíž také se odchovaly v četných odrůdách a míšencích, zvláštní obliby dochází P. zonale Willd., č. n. páskatý, a P. peltatum Ait., č. n. štítnatý. P. z. má listy srdčitě okrouhlé, mělce laločnaté, zubaté a na líci kruhovitým černavým páskem zbarvené. Jsou též odrůdy s bílými n. bělopestrými listy. P. p. jest kříček lysý, šťavnatý, větví pnulých, částečně položených a listů štítovitých, 5laločných, dužnatých, břečťanovým podobných a někdy též tmavým páskem znamenaných. K nejužitečnějším pelargoniím náleží P. roseum Willd. tím, že jeho vnať zejména třením vydává růžový zápach, pročež vyrábí se z něho překapováním voda a silice, jimiž porušují se výrobky z růže stolisté. P. snadno množí se řízky a vyžaduje na zimu úkrytu mrazu prostého. Děd.