Ottův slovník naučný/Pekař

Ottův slovník naučný
Pekar	Pekař	Pekárek

Údaje o textu
Titulek:	Pekař
Autor:	Ladislav Hofman
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 407–408. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související:	Ottův slovník naučný/Pekař (doplněk), Autor:Josef Pekař
Heslo ve Wikipedii: Josef Pekař

Pekař Josef, dějepisec český (* 12. dub. 1870 v Malém Rohozci u Turnova). Studoval gymnasium v Ml. Boleslavi, pak v Praze historii na české universitě, kde r. 1893 byl prohlášen za doktora filosofie. Ztráviv dva semestry na universitě v Erlankách a v Berlíně, byl učitelem na gymnasiu v Ml. Boleslavi a v Praze a praefektem v akademii Strakově. R. 1897 habilitoval se na české universitě pro rak. dějiny a po odchodu A. Rezka^{[red 1]} stal se jeho supplentem. R. 1901 byl jmenován mimoř. professorem rak. dějin. R. 1890 uveřejnil v »Athenaeu« (ročník VIII.) jako »příspěvek k historické topografii a ke sporu o Rukopis Králodvorský«^{[red 2]} článek Hrubá Skála, kde dokazuje, že místní jméno Velká (Hrubá) Skála, známé z RK., vyskytuje se teprve v XVII. stol. a dříve že se vůbec vyskytnouti nemohlo. (Roku 1896 hájil svého stanoviska v té věci proti F. Zákrejsovi^{[red 3]} v českých »Listech filologických«, ročn. XXIII.) Dissertací P-ovou je studie Kandidatury krále Přemysla Otakara II. na německý trůn (v »Čas. Mat. Morav.« XVI. až XVII., 1892—93), kde podrobně je zdůvodněno tvrzení, že král Přemysl nebyl kandidován ani r. 1255 ani 1256 ani 1273, že však sám si činil naděje na trůn německý r. 1272—73. S touto prací souvisí kritická studie pramenná o jedné části pokračování Kosmova Příběhy krále Přemysla Otakara II. v témže časopise r. 1894 (ročn. XVIII.). Habilitačním spisem P-ovým bylo veliké dílo Dějiny Valdšteinského spiknutí (1630—1634), vyšlé r. 1895 v »Rozpravách« České akademie. P. podrobil tu poprvé všechnu ohromnou látku pramennou i všechnu literaturu kritice a na tom základě pokusil se o nové řešení. Valdštein jeví se tu jako zrádce, ale otázka není tak jednostranně položena, P. vždy se ptá: co vlastně Valdštein chtěl? Valdštein, který se nám tu objevuje s rysy poněkud Hamletovskými, ztrácí v P-ově líčení nimbus prozíravého a nadaného politika; proti němu za to vystupuje do popředí a roste Arnim (v. t. 1). Také český význam »Valdšteinské otázky« tu poprvé byl postaven do plného světla. R. 1897 Pekař odpověděl na otevřený list Th. Mommsena rakouským Němcům spiskem Čechové jako apoštolové barbarství (vyšlo česky v několika vydáních i německy a bylo přeloženo do polštiny a ruštiny), kde jsou stručně vyloženy zásluhy národa českého o všeobecný pokrok kulturní a hrozné oběti, jež Čechové své pokrokové snaze přinesli. V roce jubilea F. Palackého^{[red 4]} (1898) P. počal obírati se podrobněji životem i prací velikého dějepisce. Sem náleží především dlouhá řada feuilletonů v »Politik« r. 1898 a 1899: Franz Palacký, v nichž P. vypisuje Palackého mládí, jeho studie, jeho činnost jako organisátora národní práce a zejména jeho práce historické (poprvé tu šíře probráno kriticky Palackého pojetí dějin českých). Práce této užil P. téhož roku (1898) pro vylíčení dějepisectví českého v l. 1848—98 v »Památníku na oslavu 50letého jubilea císaře Františka Josefa I.«, kde kromě Palackého jsou charakterisováni a oceněni přednější dějepisci čeští v 2. polovici XIX. stol. Celkový obraz Palackého života a významu podal P. roku 1902 v obšírném článku o Palackém v Ottově Slov. Naučném.^{[red 5]} Od r. 1898 Pekař je vedle Golla redaktorem »Českého časopisu historického«, ve kterém uveřejnil mimo velký počet kritických úvah menších, hledících pravidlem k rozmanitým stránkám vnitřních dějin českých, tyto studie obšírnější: Spor o individualism a kollektivism v dějepisectví (»ČČH.«, III., 1897, přehled polemické literatury z boje o Lamprechta); Ke sporu o zádruhu staroslovanskou (VI., 1900) a K českým dějinám agrárním ve středověku (VII., 1901). Roku 1901 vyšla ve zvl. otisku jeho přednáška o husitské době^{[red 6]} (ve Slaném). Hfn.^{[red 7]}

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Viz Autor:Antonín Rezek.
2. Wikizdroje obsahují dokument Rukopis královédvorský.
3. Viz Autor:František Zákrejs.
4. Viz Autor:František Palacký.
5. Viz Ottův slovník naučný/Palacký.
6. Wikizdroje obsahují dokument Josef Pekař: O době husitské.
7. Ve 28. dílu byl k heslu „Pekař“ uveřejněn doplněk, viz Ottův slovník naučný/Pekař (doplněk).