Ottův slovník naučný/Pavlova

Ottův slovník naučný
Pavlov (osoby)	Pavlova	Pavlović

Údaje o textu
Titulek:	Pavlova
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 358. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Pavlova: 1) P. roz. Janišová, Karolina Karlovna, spisovatelka ruská (* 1810 – † 1894), jsouc dcerou professora, nabyla skvělého vychování a obrátila záhy na sebe pozornost literárního světa. Tak r. 1829 Jazykov věnoval jí první ze svých sedmi poslání. E. 1825 setkala se v moskevském saloně kněžny Zinaidy Volkonské s Mickiewiczem a upoutala mladého básníka, ale její příbuzní bránili sňatku s chudým Litevcem. Pravda, Mickiewicz nejevil vytrvalé energie, nicméně styků s ní nepřerušoval, ani když r. 1827 byl povolán do Petrohradu. Vzájemná korrespondence trvala do odjezdu Mickiewiczova za hranice a básník rozloučil se s milovanou dívkou posláním, v němž přirovnává se k stěhovavému ptáku a slibuje vrátiti se k ní na sever. Třeba že potom již se nesešli, P. vzpomínala i v pozdních letech na setkání s Mickiewiczem a r. 1890 psala jeho synu, že upomínka ta jest ji dosud štěstím. V l. 30tých provdala se za Nikolaje Filippoviče Pavlova a od té doby věnovala se cele rus. literatuře, přispívajíc básněmi a romány do různých časopisů. Básně její vyšly r. 1863 o sobě. Z románů její poutá Dvojnaja žizň (1848), líčící osud světských dívek, nesprávně vychovávaných a provdávaných ze zisku. V prvním období své činnosti překládala do němčiny a francouzštiny básně Puškinovy, Vjazemského, Baratynského, Jazykova, A. Tolstého (Car Fedor Ivanovič) a j. Její Préludes vydali Rorchande a Turgeněv (Paříž, 1839). Srv. »Istoričeskij Věstnik« (1894 a 1897).

2) P. Anna Vasiljevna, spisovatelka ruská, píšící pod pseudonymem Novická a známá sbírkou básní (Petrohrad, 1870) a několika romány, jako: V soročkě rodilas (»Rus. Věstnik«, 1860); Mačicha (t., 1861); Činovnik (t., 1863); Verbovščiki (t., 1866); Ot istorki požar (»Syn Otěčestva«, 1868) a j.