Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Patrimoniální soudnictví

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Patrimoniální soudnictví
Autor: neznámý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 327. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Patrimoniální soudnictví (Patrimonialgerichtsbarkeit) bylo v minulých stoletích soudnictví, jež vykonávaly pozemkové vrchnosti (světské i duchovní) nad poddanými sedláky, usazenými na jejich statcích. Obyčejně nevykonával soudnictví pozemkový pan (Gutsherr, Gerichtsherr) sám, nýbrž skrze svého soudního úředníka, justiciáře čili právního (Justitiarius, Gerichtsdirector, Gerichtshalter). Nová doba nesnášejíc se s myšlenkou, že by soukromé osoby mohly vykonávati soudnictví, kteréžto právo náleží pouze státu, zrušila p. s. a přenesla agendu jeho na soudy státní. Srv. Čechy, str. 536 a 539.