Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Patka

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Patka
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 321. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Patka (sokl) a podnož jest zpodní čásť stavby, nábytku, stěny a j.; jím váha celé stavby přenáší se do základních zdí, pročež p. obyčejně se vykládá, t. j. zeď se v ní rozšíří. Zub ten buď se jen šikmo srazí, aby voda na něm nezůstávala a zeď nemokvala, nebo často se článkuje. Poněvadž p. staveb snadno se poškozuje, obkládá se zhusta kvádry; dělá se zpodní rovná čásť někdy ze syenitu, žuly nebo pod. kamene trvanlivého, vrchní pak římsa z pískovce neb i malty. Není-li p. z kvádrů, omítne se cementem nebo maltou z vápna hydraulického. Kde je kámen drahý, užívá se jen desek 10–25 cm mocných, jež se musí skobami přidržovati k zadnímu zdivu; nepřispívají pak ke zvýšení únosnosti, spíše jen chrání zeď před úrazem a dodávají stavbě zdánlivého rázu mohutnosti; čela kamenných patek někdy za týmž účelem se bossují, desky zalijí se vzadu plně maltou, by nebylo dutin. P. mostních pilířů bývá ve výšce normální vody a dělá se z kusů co největších, kladených střídavě jako vazáky a podélně – na křížovou vazbu; ty pojí se mezi sebou buď účelným kamenořezem neb i skobami a tím chrání proti pošinu při nárazu ker ledových.