Ottův slovník naučný/Paronychia

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Paronychia
Autor: Duchoslav Panýrek
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 269. Dostupné online
Licence: PD old 70

Paronychia (řec.) je zánět kůže při okrajích nehtu, vzniklý z místních příčin. Nejobyčejnější forma jeho je nehet zarostlý (v. t.). Při P-ii vlastní nastává v kůži obklopující nehet bolestivé napětí, zduření, zrudnutí; každé dotknutí místa toho nebo jeho okolí zvětšuje bolest citelně. Protože prsty, zvláště konečky jejich, nadány jsou velmi bohatou sítí míznic a protože tato p. vzniká ve veliké většině případů nákazou rány, nákaza dostane se i do míznic, které se zanítí. Červenavý, mírně bolestivý pruh táhne se pak po končetině výše až do žlaz v podpaží, které mohou zhnisati. (Srv. Panaritium.) Výsledek choroby bývá dvojí: buďto zánět, dostoupiv vrcholu, se zastaví a znenáhla vstřebáním (resorpcí) ustupuje, nebo dojde ke hnisání, jež obyčejně, protože nákaza zpravidla dostane se hluboko, bývá hlubší a trvává déle, nebylo-li nožem pomoženo. Pokud hnis neprodral se na povrch nebo pokud nebyl vykonán spasonosný řez, bývají bolesti tepavé a velmi prudké. Bylo-li hnisání rozsáhlé, uvolní se nehet od zpodiny a »sleze«, nebyl-li už dříve uvolněn. Obyčejně trvává rozsáhlý pochod takový 4–8 neděl i déle. Nově vyrůstající nehet po proběhnutí p-ie neb onychie bývá s počátku hrbolatý, nepravidelný, po měsících se znenáhla vyrovnává, ale obyčejně po celý život zůstává tvaru odchylného, neforemně zmohutnělý, jindy křivý, zmenšený, u jednoho okraje tlustší, u druhého tenčí nebo jinak znetvořený, což se řídí tím, v jakém rozsahu hnisavý pochod lůžko nehtové porouchal. Pnrk.