Ottův slovník naučný/Paringulské hory

Ottův slovník naučný
Parinarium	Paringulské hory	Parini

Údaje o textu
Titulek:	Paringulské hory
Autor:	Vilém Dokoupil
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 225. Dostupné online
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Parâng

Paringulské hory, také Pareng a Barengu zvané, tvoří mohutný horský uzel v transylvánských Alpách na západním pomezí sedmihradsko-rumunském; rozprostírají se mezi pohořím Vulkánským ve třech řetězích až k hořenímu toku Mühlbachu, který je dělí od hor Cibíňských. Sklánějíce se na sev. pozvolně k středohoří Šebešelyskému a na sz. srázně ke kotlině Petrošenyské, vysílají četné výběžky k valašské nížině a dostupují největší výše v horách: Verfu mundri 2520 m, Priszlop 2512 m, Karsia 2407 m, Szlevei neb Szklevoi, na jehož jihovýchodním úbočí v divoké skalnaté kotlině leží několik krásných jezer alpských – mořských ok – 2334 m, Piatra Tajata 2292 m, Koaszta lui Rusz 2247 m, pětivrcholový Pareng nebo Paringul 2076 m a j. Prahory, z nichž P. h. se skládají, jsou větráním na povrchu hluboko rozsedlé a údolí i mírnější svahy místy hustě pokryty obrovskými troskami kamennými; v severních částech vyskytují se lože hadce. V nižších polohách jsou hory porostlé hustými lesy bukovými, ve vyšších jedlovými; ovčí pastviny jdou až do výše 2300 m. Medvěd, vlk i divoký kanec jsou předmětem velikých podzimních lovů; také kamzík, tetřev, tetřívek a jeřábek jsou hledanou zvěří. Dkl.