Ottův slovník naučný/Palaeoconchae

Ottův slovník naučný
Palaeocarya	Palaeoconchae	Palaeocyparis

Údaje o textu
Titulek:	Palaeoconchae
Autor:	Josef Florián Babor
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 74. Dostupné online
Licence:	PD old 70

Palaeoconchae [-kon-]. Názvem tímto označil před 20 lety Neumayr provisorní skupinu palaeozoických mlžů. (v. t.) bez zámku; jest tudíž P. synonymem s Cryptodontia starších konchologův, a protože Neumayr recentní Solenomyu počítá též k P., i částečným synonymem Pelseneerových Protobranchií. P. vyznačují se úplným nedostatkem zámku, kteráž vlastnost jest u nich dokladem původní jednoduché úpravy lastur (jsou recentní Lamellibranchiata bez zubů v zámku, ale následkem redukce, i vyvinuly se z forem opatřených zuby v zámku; příkladem jsou rody Modiolarca, Anodonta, Ostrea); místo zámku mají P. začasté vruby na hřbetní straně lastur, jež vzájemně do sebe zasahujíce zastávají funkci zámku, ale na rozdíl od zubů zámku jsou tyto záhyby tvořeny celou stěnou lastur (kdežto zuby zámku jsou vyvinuty jen na vnitřní ploše misek skořápečných a vytvořeny jen zpodní vrstvou jejich) jsouce nezřídka jen pokračováním žeber a brázd po větší části lastury se táhnoucích. Podobnými záhyby na zámkovém okraji opatřen jest také recentní rod Cardium (srdcovka). Ostatní vlastnosti všem P.-chám společné jsou jemnost lastur, slabě naznačené dva vtisky svalové stejných rozměrův a nevykrojená čára plášťová; svaz (ligament) bývá obyčejně zcela zevní. Neumayr rozeznává 10 čeledí, jež lze dle Bernarda sestaviti do čtyř příbuzenských řad: 1. Vlastidae (rody Vlasta a Dux, Barrandem původně Vojvoda pojmenovaný) a Antipleuridae (Antipleura, Dualina a Dalila) z českého siluru; 2. Praecardiidae (Praecardium, Pleurodonta) a Cardiolidae (Cardiola) ze siluru a devonu četných zemí; 3. Protomyidae (Protomya, Palaeanatina) a Selenopsidae (Orthonata, Palaeosolen) z devonu a carbonu a Solenomyidae od devonu do dnes (devonská, permská a recentní Solenomya a křídová i třetihorní Janeia), Grammysiidae (Grammysia), četné v devonu; 4. Posidonomyidae (Posidonomya) kamenouhelné a Daonellidae (Daonella, Halobia, Monotis) triasové, podobné Aviculidám. Anatomické vlastnosti Solenomye dle zkoumání Pelseneerových jeví morfologické poměry velmi původní a blízkou příbuznost k Nuculidám. Bbr.