Ottův slovník naučný/Pacheco

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pacheco
Autor: neznámý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 26. Dostupné online
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Francisco Pacheco

Pacheco [pačèko]: 1) P. doña Maria viz de Padilla 3).

2) P. Francisco, malíř špan. (* 1571 v Seville – † 1664 t.). Byl žákem malíře Luise Fernandeza, později kanovníka Céspedesa. R. 1611 odcestoval do Madridu studovat v tamních galeriích a výsledky těchto studií prospěšně jeví se v jeho největším asi obraze Poslední soud, který nedávno v Paříži byl prodán. Z dřívějších jeho obrazů vytknouti sluší Kristus nese kříž svůj (1589). Mnohem důležitější jest P-va činnost theoretická, jejíž výsledek jest kniha Arte de la Pintura (1649), vlastně snůška aesthetických rozhovorů, jež P. měl s malířem Grecem v Toledě. Kniha tato byla po dlouhou dobu klassickou učebnicí španělských malířův, ač svojí zásadou, že »umění nemá jiného poslání než obraceti člověka ke zbožnosti a vésti jej k Bohu«, jest spíše dílem theologa než umělce. P. také nepřipouští obrazotvornosti umělcovy, chtěje vše míti tvořeno podle určitých pravidel. Důležita jsou v knize té udání historická. Napsal také Libro de verdaderos retratos de illustres y memorables varones, biografie soudobých umělcův a jejich podobizny, avšak jen čásť rukopisu se zachovala. Na sklonku svého života maloval P. pro kláštery a kostely sujety náboženské, z nichž v museu sevillském se zachovaly: Svatý Petr na moři a Zjevení P. Marie. P. byl učitelem i tchánem slavného Velasqueza.