Ottův slovník naučný/Přečin

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Přečin
Autor: Karel Kadlec
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. s. 594–595. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Přečin

Přečin (franc. délit, něm. Vergehen, rus. проступокъ) jest v trestním právě jeden z druhů trestných činů. Ve většině trestních zákoníků XIX. stol. zavedena byla totiž po vzoru francouzského Code pénal trojdílná soustava trestných členů (trichotomie, Dreitheilung der strafbaren Handlungen, трехчленная спстена). Rozeznávajíť se zločiny (crimes, Verbrechen, npecтупленiя), p-y (délits, Vergehen, преступленiя) a přestupky (contraventions, Übertretungen, нарушенiя). Dělení toto zavedeno bylo v právě franc. podle různosti soudů, kterým přikázáno bvlo trestní řízení o těchto činech (zločiny přikázány soudům porotním, p-y soudům kázeňskopolicejním, přestupky soudům mírovým). V zemích, kde přijata byla francouzská trojdílná soustava, upuštěno bylo od dělítka francouzského (na základě soudní příslušnosti), a místo něho vzata za dělítko velikost trestu, tak že nejtíže se trestají zločiny, méně p-y a nejméně přestupky. Nejdříve přešla trojdílná soustava do trest. zákona bavorského (r. 1813), sepsaného Feuerbachem, a pak do zákonů států románských a přednějších států německých. Ze zákonů novějších přijata byla zákoníkem německým a uherským. Také rak. trestní zákoník z r. 1852 zná trojdílnou soustavu trestných činů. Zákon z r. 1803 dělil trestné činy na zločiny a těžké policejní přestupky. Tato druhá skupina byla pak v zák. z r. 1852 rozdělena na p-y a přestupky. Rozdělení toto nemá vnitřní, materiální příčiny, nýbrž stalo se jen z důvodu trestního řízení. Řízení o p-ech koná se totiž týmž způsobem a týmiž soudy jako o zločinech, kdežto řízení o přestupcích jest odchylné a koná se před soudy okresními. Jinak co se týče podstatných znaků trestných činů, spadají vlastně jen do dvou skupin, z nichž jednu tvoří zločiny a druhou p-y a přestupky. Rozdíly mezi dotčenými dvěma skupinami jsou tyto: 1. zločin může býti spáchán jen dolosně, p. a přestupek dolosně i kulposně, 2. zločin může býti jen deliktem kriminálním, p. a přestupek kriminálním i policejním (srv. Delikt, str. 208), 3. ke zločinu vyžaduje se větší stupeň právního porušení než při p-u a přestupku. – Trojdílnou soustavu přijímá i návrh nového trest. zákoníka ruského z r. 1895. Naproti tomu přijal soustavu dvojdílnou trestní zákoník hollandský z r. 1881 a italský z r. 1889 a má ji i ruský trestní zákon v obou svých starších vydáních z r. 1845 a 1857. -dlc.