Ottův slovník naučný/Pás

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pás
Autor: Duchoslav Panýrek
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 284–285. Dostupné online
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pás

Pás, řemen, provaz nebo popruh, kterým se tělo opásá (obtáčí). – Ve stavit. sluje p. krátká klenba. – V heraldice p. viz Břevno. – P. v zeměpise viz Pásmo.

P. Venušin v zool. viz Cestus.

P. Orionův viz Jakubova hůl 1).

P. kalmů viz Bezvětří a Passát.

P. n. opasek v lék. jest buďto pouhý široký šátek, který se obvine kolem života, nebo bývá to obvaz složitější z kusu flanelu na obou koncích v užší pruhy vybíhajícího, se stuhami na přitažení k tělu.

Účelno jest nositi p., aby útroby břišní byly udržovány na místě náležitém. Stává se u žen, které několikráte rodily, že zůstává přední stěna břišní roztažena, tak že při postoji visí přes sponu stydkou. Příčinou toho je, že přímé svaly břišní, které se táhnou po obou stranách pupku kolmo, od dolního okraje hrudníku ke sponě stydké, rozestoupnuvše se za těhotenství, zůstávají i po porodu rozestouplé a chabé, tak že přední stěna břišní visí dolů. Protože táž příčina (těhotenství) pospolu s ostatními vlivy (zřejmě nervovými), jež způsobují ochablost vaziva, mívá v zápětí i protažení pruhů pobřišnicových, na nichž visí některé útroby (jatra, žaludek, tlusté střevo, slezina, ledviny atd.), stávají se i tyto vnitřnosti pohyblivějšími, nežli za normálních poměrů býti mají, opouštějí své místo a vyvalují se mezi rozestouplými přímými svaly břišními pod kůži, což platí zvláště o střevech. Ač by taková ochablost účinně spraviti se mohla nejlépe elektřinou, hydrotherapií, massáží a pod., spokojují se ženy obyčejně tím, že horní čásť přední stěny břicha utahují šněrovačkou, střední a dolní širokým p-em, který má nahraditi ztracenou pružnost měkkých stěn břišních. V dřívějších dobách zhotovovány bývaly rozličné druhy těchto p-ův. Zvláště rozeznávali p. abdominální (při t. zv. visutém břichu) a p. hypogastrický, který měl vytlačovati střeva a dělohu vpřed ohnutou zpět a byl zhotovován z tvrdého, tlustého, žíněmi vypolštářovaného a měkkou koží potaženého polštáře (peloty); tento byl na zadní stěně opatřen kovovou ploškou s pérem ocelovým, jež mělo udržovati polštář na pravém místě. Takové p-y sloužily a slouží dosud k zadržení velikých průtrží (kýl) t. zv. ventrálních (viz Kýlný pásek). Obyčejný p. břišní zhotovují nyní bandažisté ze dvou vrstev tuhého šedého plátna, mezi které všívají se kosticové proužky, aby p. byl pružnější a pevnější. Podobné p-y nosi též šestinedělky, dále osoby, které, byvše velmi otylé, značně zhubeněly, také ženy po operacích, kterými veliké nádory (vaječníků, dělohy) byly vyňaty. Pnrk.