Ottův slovník naučný/Okkupace (vojenství)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Okkupace
Autor: Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 695. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Vojenská okupace

Okkupace (z lat.), ve vojenství obsazení území dobytého nebo diplomatickým usnesením k obsazení poukázaného, obyčejně aby nepřítel, vládce okkupované země, byl donucen ke splnění jistých závazků, jako na př. ponechání vojska v zemi i po smluvení míru, až bude splacena válečná náhrada (Němci ve Francii r. 1871), nebo aby v obvodu obsazeném byl zjednán pořádek, jako bylo obmýšleno se strany berlínského kongressu po válce rusko-turecké r. 1877—78 o-cí Bosny a Hercegoviny vojskem rakouským roku 1878, trvající posud, do začátku XX. stol., nebo konečně aby podporovalo provedení zámyslů své vlády. O. často bývá předehrou naprostého zabráni obsazeného kraje dle násilnické zásady všech dobyvatelů „J’y suis et j’y reste“. Zajímavou pro nás byla též o., provedená r. 1854 a trvající do r. 1857 armádním sborem rak. v tehdejších knížectvích Valašsku a Multansku (nynější království Rumunské) na úkor operací ruských ve válce Krymské. Voj. těleso vyslané pro takový úkol sluje sborem okkupačním. FM.