Ottův slovník naučný/Obžaloba

Ottův slovník naučný
Obzor	Obžaloba	Obžalovací monopol

Údaje o textu
Titulek:	Obžaloba
Autor:	František Storch
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 603. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Obžaloba

Obžaloba (v řízení trestním) nazývá se processní výkon, jímž oprávněný žalobce obrací se k soudu k tomu konci, aby pro určitý čin trestný proti určité osobě zavedeno bylo řízení trestní. To může se podle rak. ř. tr. z r. 1873 státi buďsi: 1. tím, že žalobce učiní návrh na zavedení přípravného vyšetřování (§ 92); nebo že 2. – není-li přípravné vyšetřování obligatorním (§ 91) – podá spis obžalovací (§ 207); nebo že 3. ve hlavním přelíčení navrhne, aby jednání bylo rozšířeno na jiný čin trestný, na obžalovaného teprve tu najevo vyšlý (§§ 263 a 321); 4. v řízení přestupkovém pak již tím, že povšechně navrhne, aby obviněný podle zákona byl potrestán (§ 451), aneb aby na něj byl vydán příkaz neboli mandát trestní (§ 460; v. Mandátní řízení trestní). Co do způsobův o-by rozeznává se: 1. O. veřejná, jež podává se při všech deliktech officiálných, zahrnujíc v to i delikty návrhové a ke zmocnění stihané. Veřejnou o-bu podává a zastupuje státní zástupce nebo místo něho soukromý účastník (v. O. podporná neboli subsidiární). 2. O. soukromá, již při těch činech trestných, které podle zákonů trestních stíhají se jen k žádosti toho, komu jimi bylo ublíženo, podává a zastupuje soukromý žalobce. -rch.

O. podporná neboli subsidiární jest trestní (veřejná) o., kterou místo státního zástupce podává osoba soukromá. Poněvadž tato o. má býti korrektivem proti obžalovacimu monopolu státního zastupitelstva (v. Obžalovací monopol), bylo by důsledno, poskytnouti práva takovéto podporné o-by bez rozdílu každému státnímu občanu (Gneistova t. zv. o. populární), aneb alespoň každému, komu činem trestným bylo ublíženo. Méně důsledný jest řád tr. rakouský z r. 1873, podle něhož právo podporné o-by přísluší jen soukromému účastníku (§§ 2 a 48), jakkoli mezi soukromoprávnými nároky tohoto a veřejným zájmem na stíhání činů trestných, o nějž běží při o-bě podporné, není nijaké vnitřní spojitosti. Právo soukromého účastníka k o-bě podporné může však býti přiváděno k platnosti jen v určité formě a v některých případech, kde záleží také na tom, aby obviněný nebyl vydáván v nebezpečenství o-by nedůvodné, ba snad i svévolné, jen s přivolením soudu. V § 48 rozeznává se podle toho trojí případ: 1. Ten, komu bylo činem trestným v právích soukromích ublíženo a jehož trestní oznámení státní zástupce odmítl, má právo navrhnouti, aby bylo zavedeno přípravné vyšetřování, o čemž rozhoduje radní komora. 2. Ustoupil-li statní zástupce od o-by sice již podané, avšak prve než vydání v obžalovanost nabylo právní moci, soukromý účastník může do tří dnů (nebyl-li o ustoupení zpraven, do tří měsíců) u soudce vyšetřujícího prohlásiti, že při o-bě trvá. O připuštění této o-by rozhoduje sborový soud druhé stolice. 3. Stalo-li se ustoupení státního zástupce od o-by v době, kdy vydání v obžalovanost již bylo vešlo v moc práva, nerozhoduje již soud o o-bě podporné, nýbrž stačí, když soukromý účastník do tří dnů prohlásí u sborového soudu první stolice, že při o-bě trvá. Vedle toho může 4., ustoupil-li státní zástupce od o-by teprv ve hlavním přelíčeni, soukromý účastník, byl-li přelíčení přítomen, prohlásiti, že při o-bě trvá (arg. § 47 č. 3 a § 255 odst. 2). Státní zástupce má ostatně i při o-bě podporné právo, zjednávati si vědomost o průběhu řízení a kdykoliv opět v soudní stíháni se uvázati. – V řízení přestupkovém soukromý účastník může bez všelikých dalších formálností místo funkcionáře státního zastupitelstva, který buď stíháni odepřel aneb od o-by ustoupil, učiniti návrh na zákonné potrestání anebo prohlásiti, že při o-bě trvá (§ 449). -rch.