Ottův slovník naučný/Neretva

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Neretva
Autor: Jiří Viktor Daneš
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 208–209. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Neretva

Neretva, Narenta, hlavní řeka Hercegoviny, vzniká v Čemernu planině ve výši 1300 m, protéká flyšovým terrainem v údolí 500—600 m hlubokém směrem k sev.-záp., mohutným obloukem k záp. proráží triasovými vápenci a werfenskými břidlicemi planin Crvanje a Visočice, vrací se v území Župy v původní směr a vstupuje do široké, úrodné, neogenní pánve Konjické, již protéká směrem k záp., sesiluje se přítoky ze svahů Prenje a Rudohoří, přijímá s prava Neretvici a silnou Ramu, od jejíhož ústí obrací se k jihu a protéká velkolepým, 20 km dlouhým příčným údolím vhloubeným 400 až 1200 m v jurské a triasové vápence planin Cvrstnice a Prenje, z jejichž holých, příkrých svahů přijímá silné krasové prameny. Pod Solakova-chanem vstupuje v krasové Bijelopolje, protéká Mostarem v Bišćepolje, kde přijímá s prava Jasenici a s leva Bunu. Jasenica jest podzemním odtokem Mostarského blata, zaujímajícího 3150 ha, 110 m široká Buna jest pokračováním podzemním Zalomské řeky, jež protéká Nevesinjské polje a vlévá se po 8½ km zjevného toku do N-vy. Z Bišćepolje béře se N. 300 až 600 m širokým erosním údolím mezi Dubravou a Brotnjem planinou a vstupuje u Čapljiny v rovinu, dělí se v ramena, přijímá s prava Trebižat, s leva Bregavu a Krupu a od Metković protéká území své močálovité delty, míjí Opuzen a vlévá se u Porto Tolero do zálivu moře Jaderského, zvaného záliv Neretvanský. N. má 233 km délky, mezi Konjicí a Mostarem prům. šířku 50 m a hloubku 0,6—2 m, pod Počiteljí 120 m šířky a až 6 m hloubky. Množství vody jest velmi nestejné, v létě téměř vysýchá, na jaře vystupuje v Mostaru i do 14 m výše; až k Čapljině jest úplně nesplavná, majíc charakter divé, horské bystřiny; od Metković průplav délky 19 km r. 1888 dokončený připouští plavbu i mořských parníkův 300—400 t.

Z přítoků dolní N-vy Třebižat, výše Mlade a Tipaljina zvaný, odvodňuje podzemním odtokem velké Imoscké polje, jest uplavněn v středním toku, má délku 115 km a u Ljubuška šířku 55 km; Bregava vyvěrá nad Stolcem odvodňujíc močálovité Dabarpolje, Krupa přitéká z močálův Utovských, jež pod zemí napájí čásť vod Trebinjčice. N. i všechny její přítoky jeví velkou činnost erosní, která vydatně jest podporována měkkostí vápenců, zvláště křídových a nummulitových v dolním toku jejím. Delta N-vy, pověstná svým malarickým podnebím, klesá znenáhla pod hladinu mořskou, jest plna močálů a jezer s vodou brakickou; do ní ústí vedle četných krasových potokův od sev. silná řeka Matica, odvodňující polje Jezero, zaujímající 2800 ha. V posledních letech dějí se zdárné pokusy o vysoušení delty. Úvodí N-vy má i s krasovým územím, jež k němu patří podzemními svými odtoky, asi 9200 km² plochy (z toho 1322 km² v Dalmacii), z přítokův odvodňuje Rama 516 km², Buna asi 1000 km², Bregava asi 600 km² a Trebižat asi 1500 km². — Srv. V. Plenkner, Regulace řeky N-vy (Praha, 1885); J. Cvijić, Morpholog. u. glac. Studien aus Bosnien (Vídeň, 1900). dš.